Komisař Rady Evropy Michael O’Flaherty varuje: oslabení ochrany lidských práv nelegální migraci nezastaví. Ale může otevřít nebezpečný precedens.
Devět evropských zemí loni v květnu podepsalo dopis požadující volnější výklad Evropské úmluvy o lidských právech. Argumentovaly potřebou efektivněji se vypořádat s nelegální migrací. Dánská premiérka Mette Frederiksen a predseda vlády Spojeného kráľovstva Keir Starmer dokonce v prosinci společně vyzvali k reformě úmluvy.
Podle komisaře Rady Evropy pro lidská práva Michaela O’Flaherty jde ale o řešení, které problém neřeší. „Změny ve způsobu, jakým je Evropská úmluva interpretována, nebudou mít žádný dopad na migrační toky.“ „Pokud vás zajímají migrační toky, musíte hledat jinde.“
Nebezpečná logika výjimek
V prosinci se 27 členských států Rady Evropy dohodlo na úpravě výkladu úmluvy ze strany soudů. Cílem má být důraznější postup proti pašování lidí, lepší ochrana hranic a snazší vyhošťování pachatelů trestných činů. Politická deklarace má být přijata v květnu na summitu v Kišiněvě.
O’Flaherty upozorňuje na riziko, že se ochrana lidských práv stane politickou kartou. „Někteří říkají, že kriminální migranti by měli mít méně ochrany než ostatní. To je velmi riskantní cesta. Dnes jsou to kriminální migranti – ale kdo to bude zítra? Romové? Transgender lidé? Židé?“
Připomíná evropskou historii: „Jakmile vyčleníte jednu skupinu pro nižší ochranu, vytváříte hrozný precedens.“
Čísla klesají, rétorika přitvrdila
Paradox současné debaty? Odehrává se v době, kdy nelegální migrace výrazně klesá. V roce 2024 poklesla o 38 % na 239 tisíc případů, letos pak o dalších 26 % na zhruba 178 tisíc – nejméně od roku 2021.
Přesto politický tlak roste. Důvodem je zřejmě snaha čelit vzestupu krajní pravice. Podle O’Flaherty právě tato strategie nemusí fungovat. „Vidím rostoucí ochotu přijímat migrační politiky, které lidská práva minimálně vystavují extrémnímu riziku,“ říká. „Nemyslím si, že mnoho strategií v řízení migrace bude zvlášť efektivních v tom, co údajně mají dělat – tedy podkopávat extrémní pravici.“
Místo toho navrhuje opak: „Když jsou principy, hodnoty a práva napadány, nejúčinnější odpovědí je ještě pevněji se jich držet.“
Nový Pakt o migraci a azylu, schválený v roce 2024, má být plně zaveden do poloviny letošního roku. Přináší zpřísněné hraniční kontroly, rychlejší azylová řízení a mechanismus solidarity mezi členskými státy.
O’Flaherty nabízí jasnou odpověď: lidská práva nejsou překážkou efektivní migrační politiky. Jsou její pojistkou. Protože jakmile jednou připustíme, že někdo má práv méně, otevíráme dveře něčemu, co Evropa už jednou zažila. A co si nemůže dovolit opakovat.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
