Aktuálně:

Lidé preferují smysluplnou práci před vyděláváním peněz

04.08.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Lidé preferují smysluplnou práci před vyděláváním peněz

Téměř pětaosmdesát procent českých zaměstnanců dává přednost práci v multigeneračním týmu.

V případě zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním je to dokonce celých devadesát procent. Tři čtvrtiny zaměstnanců přitom uvádí, že díky práci ve věkově rozmanitých týmech přichází s inovativními nápady a řešeními. Vyplývá to z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad.
Nadpoloviční většina Čechů považuje za důležitější smysluplnou práci před vyděláváním více peněz. Zhruba 57 procent českých zaměstnanců je spojeno se svými kolegy na sociálních sítích Facebook nebo Instagram.
Spolupráce mezi generacemi je vzájemně prospěšná
Osmdesát tři procent respondentů se domnívá, že při práci v zaměstnání, kde je zastoupeno více generací, je patrná rozdílnost komunikačních stylů. Vzájemná komunikace mezi spolupracovníky z různých věkových skupin ale není pro české zaměstnance větším problémem. Jako obtížnou ji v rámci šetření uvedla jen necelá pětina respondentů, což je v porovnání s ostatními zeměmi, kde byl průzkum Randstad Workmonitor realizován, jeden z nejmenších podílů.
Téměř 85 procent zaměstnanců dává přednost práci ve vícegeneračním týmu. V nejmladší věkové kategorii zaměstnanců (18 – 24 let) je však pro jen 64 procent dotazovaných, oproti tomu ze zaměstnanců s VŠ vzděláním celých 90 procent respondentů. Tři čtvrtiny účastníků průzkumu uvádí, že právě díky tomu, že pracují ve věkově rozmanitých týmech, přichází s inovativními nápady a řešeními.
Peníze, smartphone a notebook nebo smysluplná práce?
Téměř 70 procent zaměstnanců se v rámci průzkumu vyjádřilo, že mají větší zájem o svou každodenní práci než o jakékoliv budoucí úspěchy. Nadpoloviční většina respondentů (55 procent) v průzkumu uvedla, že je více zaměřena na smysluplnou práci a nehmotné benefity než na vydělávání více peněz nebo na to mít od zaměstnavatele smartphone nebo notebook. K tomuto názoru se o něco více přiklánějí ženy (57 procent/52 procent) a lidé s VŠ vzděláním (63 procent). „V porovnání s ostatními zeměmi však sdílí tento názor téměř nejmenší počet zaměstnanců. Nižší počet už mělo pouze Japonsko se 40 procent respondentů a globální průměr je celých 71 procent dotazovaných,“ doplňuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Sociální sítě v zaměstnání
Zhruba 57 procent českých zaměstnanců v průzkumu uvedlo, že jsou spojeni se svými kolegy na osobních sociálních sítích, jako je Facebook nebo Instagram. Míru propojení ovlivňuje pochopitelně také věk zaměstnanců kdy nejvyšší míra (72 procent) je ve věkové kategorii 25 – 34 let a s rostoucím věkem pak klesá. S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání zaměstnanců se míra propojení naopak snižuje. Téměř třetina zaměstnanců je přes tyto osobní sociální sítě propojena přímo se svým přímým nadřízeným, přičemž ve věkové kategorii 25 – 34 let je to celých 40 procent zaměstnanců.
O průzkumu Workmonitor společnosti Randstad

Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku v roce 2003, následovalo jeho uvedení v Německu a nyní již zahrnuje 34 zemí po celém světě. Pokrývá Evropu, Asii i Ameriku. Randstad Workmonitor vychází čtyřikrát do roka a jeho výsledky odráží lokální i globální trendy v oblasti mobility. Ty je možné díky pravidelnosti průzkumu sledovat v průběhu času. Workmonitor Mobility Index měří postoj a očekávání zaměstnanců z hlediska změny zaměstnavatele nebo práce v průběhu následujících šesti měsíců. Kromě mobility sleduje spokojenost zaměstnanců a jejich osobní motivaci. Součástí každého průzkumu je i sada tematických otázek, které zkoumají současné trendy. Výsledná data tak poskytují komplexní vhled do aktuální situace na trhu práce. Kvantitativní studie je prováděna prostřednictvím on-line dotazníku u populace ve věku 18-65 let, pracující minimálně 24 hodin týdně v placeném zaměstnání (nezahrnuje osoby samostatně výdělečně činné). Minimální velikost zkoumaného vzorku je 400 respondentů za každou zemi, pro průzkum je využíván Survey Sampling International (SSI) panel. Dotazování pro tuto druhou vlnu Randstad Workmonitor průzkumu 2018 proběhlo v období od 23. dubna do 14. května 2018.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.