V červenci letošního roku nabývá účinnosti kontroverzní zákon o náhradním výživném, podle něhož má Úřad práce vyplácet dlužné výživné, které je vymáháno v exekuci.
Návrh byl terčem kritiky zejména proto, že stát na sebe bude přebírat nedobytné pohledávky, které pak nevymůže, čímž se náhradní výživné stává nenávratnou sociální dávkou. Ještě, aby pak platil náklady exekuce a zálohy na ně. Jako pojistku si proto stát v zákoně zařídil výjimku, podle níž nebude povinen hradit zálohu na náklady exekuce.
Jenže, jak už tomu tak bývá, vůle poslanců ukázat se jako pravý exekutorobijec je silnější a návrhů na úpravu exekučního řádu je dnes tolik, že ani kompetentní ministerstva nestíhají sledovat vše. Při projednávání vládní novely exekučního řádu se tak na zákon o náhradním výživném jednoduše zapomnělo. Minulý týden skončilo druhé čtení novely, která zavádí povinné zálohy na náklady exekuce. Stát při vymáhání náhradního výživného ve výčtu výjimek z povinnosti složit zálohu na náklady exekuce chybí. Jestliže návrh zákona projde, pak v případě navržené zkrácené účinnosti počínaje 1. lednem 2022 bude stát povinen platit exekutorovi zálohy na náklady exekuce, jinak bude exekuce zastavena.
ANTONÍN BLAŽEK, advokát
Foto: pixabay.com
Zdroj: Antoník Blažek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
