Aktuálně:

Kuchaři a číšníci opouštějí gastronomii – kvůli nejisté budoucnosti hledají práci v jiných oborech

07.10.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kuchaři a číšníci opouštějí gastronomii – kvůli nejisté budoucnosti hledají práci v jiných oborech

Změny na trhu práce za poslední půlrok jsou opravdu výrazné, koronakrize zamíchala kartami. Téměř v hibernaci jsou obory navázané na cestovní ruch, v útlumu je automobilový průmysl, s obavami do budoucna hledí i v segmentech jako kultura, zábavní služby a podobně.


Nejistota panuje v gastronomii, část kuchařů a číšníků si našla práci v jiném odvětví a má obavy se vracet. Nezaměstnanost v České republice se zvyšuje jen mírně, přesto je nyní nezaměstnaných nejvíce od února 2018. Do evidence Úřadu práce se hlásí nejčastěji lidé, kteří byli zaměstnaní ve službách, zejména v gastronomických, ubytovacích a dalších navázaných na cestovní ruch. Do republiky se vrací i řada lidí, kteří byli v těchto segmentech zaměstnaní v zahraničí, zejména v Rakousku, Itálii, Německu nebo ve Švýcarsku. V říjnu analytici očekávají stále jen mírný nárůst nezaměstnanosti, i když nástup absolventů na trh práce, a především aktuální exponenciální zvyšování počtu nakažených, mohou vývoj změnit.
Neočekávané dopady koronakrize v gastronomii
Mohlo by se zdát, že v gastronomických službách bude momentálně zájemců o místa nadbytek. Provozovatelé restaurací, které covid-19 nepoložil, doufali, že vzhledem k propouštění v jiných firmách nebude nyní problém sehnat kvalitního číšníka nebo kuchaře.
Opak je pravdou. Zdá se, že koronavirová krize nedostatek pracovní síly v oboru ještě umocnila. „Přestože se celkově snižovaly stavy zaměstnanců v pohostinství přibližně o patnáct procent, je paradoxně stále problém získat kvalifikované pracovníky jako například kuchaře,“ konstatoval Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací.
Podle dat Grason Solutions až šedesát devět procent kuchařů bylo během koronakrize nuceno najít obživu jinde. Pracovali zejména v obchodech, kde doplňovali zboží či byli na pokladnách, rozváželi jídlo nebo pracovali ve skladech. Po znovuotevření restaurací se dvacet devět procent z nich vrátilo jenom na částečný úvazek a čtrnáct procent zůstalo v jiných oborech. Jako důvod uvádějí nejistotu a strach z dalších vln pandemie, kdy by mohli ze dne na den znovu přijít o práci, což si jako živitelé rodin nemohou dovolit. Celkově se tak počet kuchařů, kteří jsou ochotní pracovat na hlavní pracovní poměr, snížil o dvacet šest procent.
Ve kterých oborech je ještě budoucnost nejistá
Zcela logicky pandemie jako první a nejvíce dopadla na obory související s cestovním ruchem. Nešlo ale jen o restaurace, hotely, cestovní kanceláře, ale i firmy, které na ně byly navázané – dodavatelé potravin, drobní výrobci – například pekaři, prádelny a další. Menší ochota utrácet se podepsala na propadu zisků v módním průmyslu a u luxusnějšího zboží vůbec. Nucené uzavření prodejen a provozoven asi nejvíce dopadlo na drobné podnikatele – malé prodejny ze všech segmentů, kadeřnické a kosmetické provozovny, fitness a welness centra a další. O přežití bojují i ti, kteří podnikají v kultuře, zábavě a rekreačních službách. Do problémů se dostávají i dálkoví přepravci, protože turistický ruch je minimální a snižuje se i množství lidí, kteří cestují za prací nebo studiem.
„Z našeho pohledu se dostupnost kvalifikovaných sil na trhu výrazně zlepšila. V současné době si můžeme vybírat z vhodných kandidátů, zatímco ve stejném období loňského roku jsme hodně hledali,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway. „V současné době se nám hlásí například dostatek střechařů, kteří instalují konstrukce světlovodů, přičemž vloni nereagoval na naši nabídku žádný. Přebytek zájemců evidujeme i na místa stavbyvedoucích a stavebních projektových manažerů.“
Z pódia ke kase?
Z profesí, které ze dne na den musely přerušit činnost, přecházeli lidé třeba na dočasnou dobu tam, kde měli šanci vydělávat. Známý je příklad špičkové hudebnice, která pracovala za kasou v supermarketu. Lidé dočasně připravení o zdroj obživy nacházeli uplatnění také v různých doručovacích a dodávkových službách nebo skladech. Útlum v automobilovém průmyslu zase poslal na trh práce nejen kvalifikované technické pracovníky a dělníky, ale například i švadleny. Část uvolněných lidí „nasálo“ také stavebnictví, kde chyběli lidé zejména kvůli odjezdu zahraničních pracovníků.
„Současná situace spojená s pandemií covid-19 výrazně obměnila strukturu zájemců o pracovní pozice v SSI Group. Nejvíce volných pozic máme v oblasti ostrahy, kde se nám nyní hlásí 2-3x více zájemců, než před covidem. Podobně to je také v oblasti úklidových služeb, kam se před covidem hlásilo minimum uchazečů s českou národností – dnes jich je ale téměř polovina ze všech zájemců. Největší nárůst sledujeme v administrativě, kde dříve na jednu pozici reagovalo okolo patnácti uchazečů, dnes je to i desetkrát více, přichází i 150-200 CV na jednu pozici,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel SSI Group.
Lidé se od vypuknutí koronavirové pandemie stále více obávají, že mohou přijít o práci. Nyní to potvrzují i data BNP Paribas Cardif Pojišťovny týkající se růstu pojištění úvěrů na riziko ztráty zaměstnání, které vzrostlo za posledních šest měsíců o více než padesát tři procent. Sílí obava lidí ze ztráty doposud stabilní výše příjmu a následné neschopnosti dalšího splácení sjednaných úvěrů. Lidé pojišťují více riziko ztráty zaměstnání u svých klíčových úvěrů, jako například hypotéky či spotřebitelské úvěry.
Foto + Zdroj: ASPEN.PR s.r.o.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.