Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče, zveřejněnému průzkumu PMI ve zpracovatelském průmyslu v ČR

05.01.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče, zveřejněnému průzkumu PMI ve zpracovatelském průmyslu v ČR

Růst aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI v prosinci prudce zrychlil a byl nejsilnější od dubna 2018.
Průzkum hlásí zrychlení růstu výroby i nových zakázek, ve zpracovatelském sektoru se zvýšil optimismus ohledně výhledu na příštích dvanáct měsíců.
K růstu celkového PMI indikátoru navíc opět možná trochu paradoxně přispěla také karanténní opatření v souvislosti s druhou vlnou pandemie: tato opatření vedou v Evropě ke zpožďování v zásobování a v metodice průzkumu PMI pak celkový indikátor roste.
Výsledek průzkumu PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu za loňský prosinec je každopádně příznivou zprávou, vývoj se příznivě projevil také v růstu zaměstnanosti v tomto sektoru české ekonomiky – zaměstnanost vzrostla nejvyšším tempem od června 2018.
Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, vzrostl v prosinci z hladiny 53,9 na úroveň 57,0, když finanční trh očekával mírnější nárůst na úroveň 54,3.
Úroveň padesáti bodu v rámci průzkumu PMI odděluje pokles a růst aktivity v příslušném sektoru ekonomiky a hodnota celkového indikátoru PMI pro zpracovatelský průmysl byla v závěru loňského roku nejvyšší od dubna 2018.
Prosincový průzkum hlásí jak zrychlení tempa růstu průmyslové výroby, a to nejsilnějším tempem od června 2018, tak zesílení tempa růstu nových objednávek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, jež se zvyšovaly nejrychleji od února roku 2018.
Zlepšil se také výhled na příštích dvanáct měsíců: optimismus v tuzemském zpracovatelském průmyslu je nejsilnější od srpna 2018.
Vše se pozitivně projevilo také v náboru pracovníků ve zpracovatelském průmyslu: loňský prosinec vykázal dle průzkumu PMI nejsilnější růst zaměstnanosti v tomto sektoru české ekonomiky od června 2018.
Tuzemský průmysl se stále zotavuje z prudkého poklesu výroby a objednávek, jež způsobily jarní uzavírky spojené s první vlnou pandemie koronaviru.
Stávající druhá vlna pandemie navíc nevedla k uzavírkám ve výrobních podnicích anebo k omezením v zahraničních obchodu a průmysl si tak navzdory pandemii nyní vede velmi dobře, což je patrné ve vývoji i v řadě dalších evropských zemích.
V samotném prosinci růst aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI výrazně zrychlil a byl znatelně silnější než v Maďarsku a Polsku.
Pro vývoj v dalších měsících bude důležitý vývoj na straně vakcinace obyvatelstva.
Pokud se podaří dostat pandemii pod kontrolu, tak z toho budou těžit nejenom nejhůře zasažená odvětví v sektoru služeb, ale šlo by o velmi pozitivní zprávu i pro globální průmyslovou výrobu a mezinárodní obchod, z čehož by profitovali i tuzemští průmysloví výrobci.
Pro celý rok 2020 očekávám pokles české průmyslové výroby o zhruba osm procent, k meziročnímu růstu se tuzemský průmysl vrátí letos, kdy by celoroční růst výroby měl překonat 4,5 procenta.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: Pixabay.com
Zdroj: PR. Konektor
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.