Německá ekonomika vykázala v závěrečném čtvrtletí loňského roku mírný mezikvartální nárůst HDP na úrovni 0,1 procenta.
Vzhledem k tomu, že zejména sektor služeb trpí uzavírkami v souvislosti se stávající vlnou pandemie, představuje mírný růst HDP ve skutečnosti velmi solidní výsledek. V meziročním vyjádření německý HDP v závěrečném čtvrtletí klesl o 3,9 procenta, což znamená zmírnění po meziročním poklesu o 4,0 procenta, jenž byl vykázán v loňském třetím čtvrtletí.
Německá ekonomika v závěru loňského roku vykázala mírný mezičtvrtletní růst a stávající vlna pandemie tak zatím alespoň v řeči statistických čísel nepředstavuje bezprostřední riziko recese. Německý HDP vykázal v loňském závěrečném čtvrtletí mezikvartální růst 0,1 procenta poté, co oživení ekonomiky ve třetím čtvrtletí přineslo bezprecedentní mezikvartální růst HDP o 8,5 procenta.
Předběžný údaj o výkonu ekonomiky za celý rok 2020, zveřejněný v první polovině ledna, naznačoval, že HDP v závěrečném čtvrtletí mezikvartálně stagnoval, dnes zveřejněná čísla tak představují pozitivní překvapení.
Německo není jedinou ekonomikou eurozóny, jež dnes hlásí lepší než očekávaná čísla o HDP za loňské závěrečné čtvrtletí. Francie oznámila mezičtvrtletní pokles HDP o 1,3 procenta, finanční trh ovšem čekal propad o 4,0 procenta.
Španělská ekonomika pak za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí mezikvartální růst HDP o 0,4 procenta, když odhady na trhu čekaly pokles o 1,5 procenta.
Tyto ekonomiky tak v rámci stávající vlny pandemie zatím vykazují až překvapivou odolnost vzhledem k tomu, jak související omezení dopadají zejména na služby a maloobchod.
Zejména výkon německé ekonomiky je dobrou zprávou pro středoevropský region včetně české ekonomiky, neboť Německo představuje hlavního hospodářského partnera nejen co se vzájemné obchodní výměny týče.
Otázkou ale zůstává, jak si evropské ekonomiky povedou v prvním čtvrtletí letošního roku, neboť situace na poli pandemie vede k prodlužování anebo dokonce k prohlubování omezení v ekonomice i v civilním životě.
Zprávy z Německa z uplynulých dní naznačují, že pandemie velmi negativně dopadá na sentiment německých spotřebitelů a zhoršuje se také nálada mezi tamními podnikateli: prakticky ve všech odvětvích ekonomiky, především ale v maloobchodu
Jestliže tedy závěr roku 2020 přinesl lepší zprávy o HDP než se čekalo, což vedlo i lepším celoročním výsledkům za rok 2020, tak pandemie vede k přepisování výhledu HDP pro letošní rok směrem ke slabšímu růstu, než jaký byl původně očekáván.
Německá ekonomika vykázala loni pokles HDP o pět procent, po očištění o kalendářní vlivy propad činil 5,3 procenta. Za zmínku ale stojí, že celoroční pokles HDP byl loni mírnější než v roce 2009, kdy svět čelil velké finanční krizi a německá ekonomika se tehdy propadla celkově o 5,7 procenta, respektive o 5,6 procenta po kalendářním očištění.
Dostupné údaje o HDP za rok 2020 vykazují výrazný celoroční pokles exportů, spotřeby domácností a investičních výdajů, negativní vliv měla také vývoj zásob.
Růst naopak zrychlil v případě spotřeby vlády s tím, jak se vláda snažila ostatní sektory v ekonomice podpořit a omezit tak negativní dopady pandemie. V rámci investičních výdajů je pak reportován prudký pokles výdajů na kapitálové statky, celoroční růst si naopak zachovaly investice ve stavebnictví.
V dlouhodobém kontextu vykázala německá ekonomika v roce 2020 první pokles HDP po desetileté šňůře růstu. Předchozí pokles HDP byl spojen právě s rokem 2009 a s velkou finanční krizí – a v roce 2009 byl propad německé ekonomiky ještě dramatičtější, než tomu bylo loni. V roce 2019 činil růst německého HDP 0,6 procenta. Do roku 2021 německá ekonomika vstoupila s opětovným přitvrzováním omezení v souvislosti s koronavirem.
Pro letošní rok sice i nadále zůstává v platnosti scénář obnovení celoročního růstu HDP, nedávno zveřejněná prognóza Mezinárodního měnového fondu počítá s růstem německého HDP na úrovni 3,5 procenta, nicméně předchozí prognóza MMF z loňského října počítala pro rok 2021 s růstem německé ekonomiky na úrovni 4,2 procenta. Samotná německá vláda v tomto týdnu snížila výhled růstu HDP na 3,0 procenta když její předchozí prognóza pro letošní počítala s růstem 4,4 procenta.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
