Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k PMI ve zpracovatelském průmyslu za červen 2024

02.07.2024, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k PMI ve zpracovatelském průmyslu za červen 2024

Červnový PMI průzkum hlásí výraznější zhoršení podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Dle PMI průzkumu se v tuzemském zpracovatelském sektoru v červnu prohloubil pokles výroby, nových objednávek, a také zaměstnanosti. Horší výsledky pro letošní červen nejsou úplným překvapením, neboť na hlubší pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu poukazovaly také PMI průzkumy pro Německo a pro eurozónu jako celek.

Souhrnný indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v červnu klesl z květnové úrovně 46,1 na úroveň 45,3. Finanční trh očekával pokles celkového indikátoru PMI na úroveň 45,8.

Pod úrovní padesáti bodů, jež v tomto průzkumu vytváří kritickou hranici mezi růstem a poklesem aktivity ve zkoumaném sektoru ekonomiky, se PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl nachází již pětadvacátý měsíc v řadě. Dle PMI průzkumu se v tuzemském zpracovatelském průmyslu v červnu prohloubilo tempo poklesu výroby i nových zakázek.

Pokles nových objednávek byl nicméně letos v červnu druhý nejmírnější za více než dva uplynulé roky. Podnikatelé v tuzemském zpracovatelském sektoru zmiňují slabou poptávku na klíčových exportních trzích, napříč Evropou a také v USA. V červnu se prohloubil pokles zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, přičemž trend k poklesu zaměstnanosti v případě tuzemského zpracovatelského sektoru trvá od října 2022. V kontextu poklesu výroby, nových objednávek a zaměstnanosti se v červnu dle průzkumu PMI zhoršilo očekávání ohledně výroby v tuzemském zpracovatelském průmyslu pro příštích 12 měsíců: optimismus klesl na nejnižší úroveň od letošního února. 

Ohledně vývoje cenových tlaků průzkum PMI naznačuje, že se v červnu v tuzemském zpracovatelském průmyslu zrychlil růst nákladů. Růst nákladů ve zpracovatelském sektoru trvá, již pátý měsíc v řadě a zrychlení růstu nákladů pozorované v červnu bylo dle průzkumu PMI taženo cenami potravin a kovů. Prodejní ceny ve zpracovatelském sektoru ale v červnu rostly jen mírně, řada firem se zjevně snaží zachovat si cenovou konkurenceschopnost.

Červnový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí prohloubení poklesu aktivity v tomto sektoru české ekonomiky. Dle průzkumu se ve zpracovatelském sektoru zrychlilo tempo poklesu výroby, nových objednávek a zaměstnanosti. Přetrvávající slabá aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu zapadá do kontextu slabé poptávky na klíčových exportních trzích.

Celkově se v tuzemském zpracovatelském průmyslu v červnu zhoršil optimismus ohledně výhledu výroby pro příštích dvanáct měsíců. Červnový průzkum naznačuje zrychlení růstu nákladů v tuzemském zpracovatelském průmyslu, avšak růst prodejních cen byl jen mírný s tím, jak si řada výrobců snaží uchovat cenovou konkurenceschopnost. I nadále předpokládám, že se v letošním druhém pololetí situace zlepší a celkový PMI indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl by mohl atakovat kritickou úroveň padesáti bodů. To by z pohledu PMI průzkumu znamenalo návrat k růstu aktivity v tomto sektoru české ekonomiky. Červnový průzkum ovšem naznačuje, že proces oživení aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu může být jen velmi pozvolný.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE

Foto: Pixabay

Zdroj: KNKTR PR


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.