Čtrnáct procent zaměstnaných Čechů letos kvůli inflaci zkrátí svoji dovolenou, aby ušetřili. Dalších pět procent lidí ji musí přizpůsobit potřebám firmy kvůli nedostatku zaměstnanců.
Osm z deseti lidí svoji představu o dovolené letos měnit nemusí: 65 % si její hlavní část vybere v létě, dalších patnáct procent v jiném ročním období.
„Nejmenší problémy dělá inflace zaměstnancům v Praze, naopak nejvíc se musí přizpůsobit potřebám firmy Jihočeši,“ upřesňuje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ. Jenom 4,8 % pražských respondentů plánuje šetřit, naopak 16,7 % dotazovaných z jižních Čech musí plánovat dovolenou podle firmy.
Hlavní část dovolené nejčastěji trvá dva týdny (28,6 % respondentů), mezi jedním až dvěma týdny si vybírá 27,4 % dotázaných a týdenní dovolenou čerpá 26,8 % lidí. Delší než dvoutýdenní rekreaci si dopřává 12,6 % zaměstnanců, volno kratší než týden má jen 4,6 % lidí.
Vede tuzemsko a moře, zlomek lidí si přivydělává
Dovolenou tráví Češi nejčastěji cestováním po tuzemsku (28,4 %) nebo u moře (24,8 %). Zhruba šestnáct procent lidí odpočívá doma, třináct procent jich tráví čas na chatě nebo chalupě a jedenáct procent cestuje po zahraničí. „Téměř dvě procenta lidí si během dovolené přivydělává v jiném zaměstnání,“ dodává šéf personálky. Další prací tráví dovolenou 1,6 % Čechů, přičemž v jižních Čechách je jich víc než čtyřnásobek (6,7 %). V domácnostech se šesti a více členy si přivydělává téměř každý třetí.
Čtyři z deseti lidí pracují i na dovolené
Nadpoloviční většina zaměstnanců během dovolené odpočívá. Podle průzkumu ale každý čtvrtý „občas něco vyřídí“, čtrnáct procent respondentů udržuje kontakt s firmou e-mailem nebo prostřednictvím telefonu a tři procenta jich uvedla, že intenzivně pracují.
Polovina zaměstnanců je bez benefitů
Celkem 53 % respondentů uvedlo, že jim zaměstnavatel neposkytuje žádný benefit související s dovolenou. Mezi nejčastější výhody pak patří týden dovolené navíc (30,6 %) a finanční příspěvek na dovolenou (14,2 %).
Data pro reprezentativní průzkum sesbírala agentura Data Collect prostřednictvím svého online panelu na vzorku 500 pracujících respondentů starších osmnácti let.
Foto: Pixabay
Zdroj: e.vox
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
Laura Šuleková
Doporučujeme
Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou
24.04.2026, Autor: Marek Hájek
Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.
Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat
24.04.2026, Autor: red
Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.
Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí
24.04.2026, Autor: red
Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.
Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem
23.04.2026, Autor: Josef Neštický
Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?
Paradox Evropy: Migrantů přibývá, ale nelegální vstupy mizí
23.04.2026, Autor: red
V Evropské unii žije 64 milionů cizinců – historické maximum. Zároveň nelegální překročení hranic kleslo na nejnižší úroveň od roku 2021. Jak si to vysvětlit? A co to vlastně znamená pro budoucnost kontinentu?
Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku
23.04.2026, Autor: Marek Hájek
Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.
Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi
23.04.2026, Autor: red
Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.
Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá
22.04.2026, Autor: Josef Neštický
Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.
Konec pocitového řízení: 4 pilíře, které v roce 2026 rozhodnou o přežití malých firem
21.04.2026, Autor: red
Malé a střední firmy stojí v roce 2026 před čtyřmi velkými výzvami – AI agenty, retencí zaměstnanců, prediktivním finančním řízením a zákaznickou důvěrou. Kdo je zvládne, získá náskok. Kdo ne, narazí na strop.
Když evropské peníze staví čínské autobusy
21.04.2026, Autor: Josef Neštický
Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.
