Hypotéky na vzestupu: Proč si Češi půjčují víc i přes drahé bydlení?

Hypotéky versus ceny nemovitostí

Ceny nemovitostí stoupají, ale zájem o hypotéky roste. Česká bankovní asociace (ČBA) hlásí, že objem nových hypoték za první pololetí dosáhl rekordních 185 miliard korun, což je o 56 % více než ve stejném období loňského roku. Jak je možné, že poptávka po úvěrech na bydlení roste, když ceny nemovitostí dosahují v Praze až 150 000 korun za metr čtvereční?

Od levných úroků k inflační horské dráze

Když se ohlédneme o deset let zpět, vidíme, jak dramaticky se trh s bydlením změnil. Mezi lety 2015 a 2021 jsme zažívali éru rekordně nízkých úrokových sazeb, kdy hypotéky pod 2 % byly běžné. Ceny nemovitostí rostly, ale dostupnost bydlení byla díky levným úvěrům stále přijatelná. Pak přišla inflační vlna v letech 2022–2023, kdy Česká národní banka (ČNB) zvedla sazby až na úroveň, která hypoteční úroky vytlačila k 6 %. Trh se zadrhl, poptávka klesla. Teď, v roce 2025, jsme svědky oživení – průměrná úroková sazba klesla v červnu na 4,56 %, jak uvádí Hypoindex.

Proč hypotéky rostou? Příčiny nečekaného boomu

Za růstem hypotečního trhu stojí několik klíčových faktorů. Zaprvé, mírný pokles úrokových sazeb zlepšil dostupnost úvěrů – pokles o 0,04 procentního bodu meziměsíčně sice není dramatický, ale pro mnohé rodiny znamená nižší splátky. Zadruhé, ČNB uvolnila doporučení pro některé ukazatele, jako jsou DTI (poměr dluhu k příjmům) a DSTI (poměr splátek k příjmům), což bankám dává větší flexibilitu při schvalování úvěrů. A do třetice, jak ukazují data ČBA, počet sjednaných hypoték v červnu dosáhl 6 990, což je o 24 % více než loni – odložená poptávka z předchozích let se teď vrací. K tomu přispívá i stabilizace ekonomiky a růst reálných mezd, které dávají lidem větší jistotu při rozhodování o velkém úvěru. A nezapomeňme na konkurenční boj bank, které lákají na akční nabídky a kratší fixace úroků.

Drahé bydlení jako nová realita

Na druhé straně stojí realita rostoucích cen nemovitostí. Průměrná výše hypotéky se podle ČBA zvýšila na 4,21 milionu korun, což je o 13 % více než loni. Když k tomu přidáme průměrnou cenu za metr čtvereční přes 89 000 korun, a v Praze dokonce 150 000 korun, dostáváme obraz trhu, kde si vlastní bydlení může dovolit jen čím dál užší skupina lidí. Proč tedy poptávka neklesá? V Česku máme hluboce zakořeněnou touhu po vlastním bydlení – nájemní bydlení je pro mnohé jen dočasným řešením. Ale za jakou cenu? Vyšší úvěry znamenají vyšší splátky a větší finanční zátěž na desítky let dopředu.

Od optimismu bank k varování sociologů

Ekonomové očekávají, že úrokové sazby budou dál mírně klesat, což by mohlo trh ještě více podpořit. Bankéři zase vidí příležitost v konkurenčním boji, ale upozorňují na rizika rostoucích životních nákladů. Politici mluví o podpoře dostupného bydlení a programech pro mladé rodiny, zatímco sociologové varují před rostoucí nerovností. Vlastní bydlení se stává luxusem pro vyšší příjmové skupiny, zatímco ti s nižšími příjmy zůstávají uvízlí v nájmu. Není to jen ekonomický, ale i společenský problém. Jak dlouho můžeme ignorovat, že bydlení přestává být základním právem a stává se výsadou?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: ČBA, Swiss Life Hypoindex, ČNB