Aktuálně:

Hejl: Má za manažerské chyby platit stát?

18.12.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hejl: Má za manažerské chyby platit stát?

V moderních průmyslových podnicích, zvláště pak v automobilovém odvětví, se v České republice v poslední dekádě prosadil způsob výroby just-in-time. Tedy systém, ve kterém chodí všechny součástky k výrobě právě ve chvíli, kdy jsou potřeba. Pro firmy to má v normálních časech řadu výhod, hlavně značné úspory díky absenci velkých skladů. Co se však stane v časech nenormálních?


Krátká odpověď je velmi snadná – velké potíže. Často zastavení výroby v případech, kdy nějaká klíčová součástka přestane být dodávána. Pěkným příkladem je značné omezení výroby ve Škodě Auto poté, co firmy v Asii nebyly schopny dodat požadované množství čipů, jejichž poptávka na začátku pandemie znatelně klesla, a následně raketově vzrostla a přehltila výrobce.
Jaká byla reakce evropských firem včetně Škodovky? Ihned se obrátily na stát se žádostí o finanční pomoc. A zde se dle mého názoru nachází zásadní problém. V dobrých časech totiž jdou veškeré benefity ze systému just in time zúčastněným firmám. V krizové situaci však ty stejné firmy očekávají, že náklady tohoto systému ponese stát…
Firmy samozřejmě mají dobré argumenty, proč by jim měl stát pomoci. Na Škodu Auto, ale i ostatní výrobce automobilů, je navázáno v České republice mnoho malých a středních firem, které dodávají různé součástky a nekompenzovaný výpadek výroby by pro některé z nich znamenal konec. Škoda Auto je také jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů a plátců daní v České republice.
Na druhou stranu, na stejná čísla se dostaneme i součtem řady malých a středních firem, které nikdy na žádnou individualizovanou podporu od státu nedosáhnou. Stát samozřejmě při jednání s velkými nadnárodními firmami není ve snadné pozici. Lze si například snadno představit situaci, že pokud by česká vláda odmítla poskytnout jakoukoliv pomoc, že by to vedlo k menší ochotě velkých firem stavět u nás další továrny, investovat zde do podniků s výrobou nové generace, výzkumných center… A nepochybně by mohlo dojít k utlumení výroby některých existujících podniků.
Je proto nutné postupovat opatrně. Ale prim by měla vždy hrát úvaha, zda se do slepé uličky dostaly firmy svým chybným manažerským rozhodnutím, nebo zda je skutečně dusí nepředpokládané okolnosti, jako byl třeba v případě restaurací lockdown a regulatorní omezení provozu. Bohužel nejsme ropná velmoc, abychom si mohli dovolit kompenzovat každou nataženou ruku.
MICHAL HEJL, působí jako analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.