Aktuálně:

Hejl: Je krize, nebo není krize? Vývoj cen zlata

27.10.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Hejl: Je krize, nebo není krize? Vývoj cen zlata

Růst ceny zlata je mnohými ekonomy považován za indikátor blížící se ekonomické krize, jelikož ekonomická nejistota žene investory do aktiv s trvalejší hodnotou. Proto byl prudký růst cen zlata od konce roku 2018 sledován s obavami, které ještě posílil COVID.
A to se potvrdilo. Absolutně největší historické ceny dosáhlo zlato v červenci 2020, kdy poprvé překonalo hranici 2000 dolarů za trojskou unci (předchozím vrcholem bylo 1837 dolarů za unci v červenci 2012). Od té doby bylo zlato dosti volatilní, postupem času však docházelo k jistému poklesu cen, což korelovalo s výhledy na konec pandemické krize, nástupem očkování a zprávami o ne úplně špatném ekonomickém vývoji ve vyspělých zemích. Nejníže, těsně pod 1700 dolary za unci se zlato pohybovalo v únoru letošního roku.

Zdroj: Kurzy.cz

Do konce května 2021 pak zlato vystoupalo těsně nad 1900 dolarů od té doby dochází k pohybům obvykle v rámci 1700-1800 dolarů. Nad tuto částku, tedy 1800 dolarů za trojskou unci, se zlato podívalo hned několikrát v posledních několika dnech, trendová křivka vývoje zlata má rostoucí charakter. To jednoznačně svědčí o tom, že investoři stále nejsou přesvědčeni o tom, že se globální ekonomika nebude potýkat s ekonomickými problémy, jejichž příznakem může být například i rostoucí inflace.

Zdroj: Kurzy.cz

Trh se zlatem byl vždy v celku volatilní a náhlý růst či propad není obvykle důležitým indikátorem, pokud se ze změny kurzu nestane trend. Faktem zůstává, že z historického hlediska se zlato stále pohybuje velmi vysoko. Vzhledem k nepříliš dobrému výhledu do nejbližší budoucnosti není dle investičních odborníků příliš pravděpodobné, že by cena zlata v nejbližší době zásadně klesla. Podstatný pokles by pak byl indikátorem, že investoři očekávají ekonomický růst a vidí perspektivu v investicích do jiných aktiv – v takovém případě totiž začínají mít investice do zlata vysoké náklady ušlých výnosových příležitostí.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.