Politici mluví o inovacích a znalostní ekonomice. Čísla ale ukazují něco jiného. Podíl státních výdajů na vědu klesl za pět let z 0,65 na pouhých 0,5 procenta HDP. Česko se tak vzdaluje nejen vyspělým zemím, ale i unijnímu průměru.
Radomír Pánek, předseda Akademie věd, to na akademickém sněmu v Praze pojmenoval jasně: propad téměř o čtvrtinu. Z 0,65 procenta HDP v roce 2020 na půl procenta letos. Pro srovnání – unijní průměr dosahuje 0,72 procenta, Německo investuje ze státních zdrojů 0,94 procenta. A pak jsou tu země jako Švédsko nebo Dánsko, kde celkové výdaje na výzkum a vývoj dosahují 3,6 respektive 3,0 procenta HDP.
Když rozpočet mluví za vše
Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku letos dosáhly 146,9 miliardy korun, což představuje 1,82 procenta HDP. Oproti roku 2020, kdy to bylo 1,95 procenta, jde o pokles. Vláda sice pro rok 2025 schválila navýšení rozpočtu na vědu na 43,3 miliardy – meziroční nárůst o osm procent, jenže v listopadu přišla studená sprcha: téměř 790 milionů korun určených na výzkum, vývoj a inovace putovalo do regionálního školství.
Pánek na sněmu zdůraznil, že Akademie věd nepřistupuje ke společnosti „s nataženou rukou“, ale vrací hodnoty přesahující investované prostředky. Akademie aktuálně provozuje osm spin-off firem, zakládá inkubátor pro transferové aktivity a komercializaci výzkumu. Přinejmenším se snaží.
Paradox priorit
Vláda deklaruje podporu znalostní ekonomiky, ale rozpočtová realita vypráví jiný příběh. Zatímco se mluví o podpoře excelentních mladých vědců a strategických technologií, skutečné peníze mizí jinde. A to v době, kdy prostředky z Národního plánu obnovy a operačních programů pravděpodobně skončí v současném objemu.
Rozpočty jsou už nyní extrémně napjaté. Akademie věd opakovaně varovala, že bez stabilních investic hrozí odliv špičkových vědců do zahraničí a ztráta konkurenceschopnosti. Země, které byly ještě před několika lety za námi, nás dnes předbíhají.
Co nás čeká?
Akademie věd počátkem příštího roku založí akciovou společnost zaměřenou na obchodní využití vědeckých výsledků a partnerství s průmyslem. Pozitivní krok, ale stěží to vyváží systematický propad veřejných peněz.
Rozpočet Akademie věd na rok 2026 má činit 8,05 miliardy korun – o sto milionů více než letos. V kontextu inflace a rostoucích nákladů na výzkum jde spíš o stagnaci než o růst. Zatímco Německo loni vynaložilo ze státních zdrojů na výzkum a vývoj částku odpovídající 0,94 procenta HDP, my se pohybujeme na polovině.
Chceme být zemí, která inovace vytváří, nebo jen dováží? Protože cesta, kterou se nyní vydáváme, vede spíš k tomu druhému.
Zdroj info: ČTK
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
