Aktuálně:

Ekonomický skok: Česká ekonomika roste nejrychleji za tři roky

06.07.2025, Autor: Josef Neštický

6 votes, average: 1,00 out of 56 votes, average: 1,00 out of 56 votes, average: 1,00 out of 56 votes, average: 1,00 out of 56 votes, average: 1,00 out of 5
Ekonomický skok: Česká ekonomika roste nejrychleji za tři roky

Česká ekonomika se v prvním čtvrtletí 2025 rozběhla nevídaným tempem – meziroční růst HDP dosáhl 2,2 %, což je nejvíce za téměř tři roky. Za tímto úspěchem stojí hlavně rostoucí spotřeba domácností a oživení investic, ale otázka zní: dokážeme si tento růst udržet, když na obzoru číhají zahraniční hrozby?

Tahounem jsou domácnosti

Když se podíváme na čísla, která v červnu 2025 zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), nemůžeme si nevšimnout jasného signálu. Meziroční růst HDP o 2,2 % a mezičtvrtletní posun o 0,8 % – to jsou hodnoty, které jsme neviděli od roku 2022. Přinejmenším to naznačuje, že se česká ekonomika po letech křehkého oživení konečně dostává do formy. Ale co za tím stojí?

Hlavním motorem je spotřeba domácností. Lidé mají díky růstu reálných mezd – v prvním čtvrtletí 2025 o 3,9 %, jak uvádí ČSÚ – více peněz v kapsách a nebojí se je utrácet. Nominální mzdy rostly dokonce o 6,7 %, což je solidní číslo, zvlášť když inflace klesla na přijatelných 2,3–2,5 %. My všichni tak máme pocit, že si můžeme dovolit víc než loni, a to ekonomiku žene dopředu. Služby a stavebnictví na tom vydělávají nejvíce, zatímco průmysl, zejména zpracovatelský, spíše stagnuje.

Investice se vrací, ale s opatrností

Dalším světlým bodem je oživení investic. Firmy začínají znovu věřit v budoucnost, což potvrzují data o tvorbě hrubého kapitálu, která výrazně přispěla k mezičtvrtletnímu růstu HDP. Jak ukazují data ČSÚ, investiční aktivita se po letech váhání vrací na scénu. Investiční aktivita se po letech váhání začíná znovu objevovat, což naznačuje opatrný optimismus mezi firmami.

Proč ale firmy neinvestují naplno? Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na vysoké ceny energií a nadměrnou regulaci, které brzdí konkurenceschopnost. A pak je tu ta nejistota – co když se mezinárodní obchodní spory vyostří? Někteří analytici, například z Komerční banky, varují, že pokud by americká cla skutečně přišla, růst HDP by mohl klesnout až o jeden procentní bod. To není jen statistika, to je realita, která by se dotkla každého z nás.

Poslední tři roky byly pro českou ekonomiku pořádnou horskou dráhou. Po covidové recesi v roce 2020, kdy HDP klesl o 5,6 %, jsme se v roce 2021 trochu zvedli s růstem 3,3 %. Pak ale přišly další rány – energetická krize, válka na Ukrajině a inflační šoky. V letech 2022 a 2023 jsme se potýkali se stagnací a mírnou recesí, a teprve rok 2024 přinesl křehké oživení s růstem 1,0 %. Oproti loňsku je tedy současných 2,2 % skutečným skokem.

Optimismus s otazníky

Podle prognóz Ministerstva financí ČR a České národní banky (ČNB) by měl růst HDP v roce 2025 pokračovat na úrovni kolem 2,0 %. Někteří, jako Svaz průmyslu, jsou dokonce optimističtější a mluví o růstu až 2,7 %. Jiní, například analytici Komerční banky, zůstávají opatrní a varují před rozmezím 1,5–1,7 %, pokud se zahraniční rizika naplní.

A co inflace? Ta by měla podle ČNB klesat k cíli okolo 2,5 %, což by mohlo přinést další snižování úrokových sazeb a tím podpořit spotřebu i investice. Na druhou stranu, politická nejistota spojená s podzimními volbami může zamíchat kartami. Jak moc se vláda rozhodne investovat do veřejných projektů? A co když se recese v Německu prohloubí? Lze odhadovat, že v takovém případě bychom se mohli vrátit k stagnaci, což by byla škoda po současném rozběhu.

Růst ano, ale s rozumem

Růst o 2,2 % v prvním čtvrtletí je skvělou zprávou, zvlášť když za ním stojí rostoucí příjmy domácností a oživení investic. Výzvy jako slabá zahraniční poptávka a hrozba obchodních válek jsou jako černé mraky na obzoru. Přesto máme důvod k opatrnému optimismu. Pokud se nám podaří zvládnout vnější rizika a soustředit se na strukturální změny, může být tento růst dlouhodobě udržitelný.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: ČSÚ, ČNB


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?