Aktuálně:

Digitální fragmentace představuje hrozbu pro další rozvoj firem

20.01.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Digitální fragmentace představuje hrozbu pro další rozvoj firem

Čtyři kroky, které mohou společnosti udělat, aby sladily použití technologických inovací v různých zemích s národními předpisy. Nová zpráva společnosti Accenture přináší varování, že digitální fragmentace – zavádění stále nových omezení a předpisů týkajících se toků dat, IT produktů či služeb nebo výchovy nových talentů mimo rámec jednoho státu – poškozuje globální prostředí, kde se byznys odehrává. Mohla by tak ovlivnit firemní strategie zaměřené na růst a inovace.

Zpráva „Digitální fragmentace: přizpůsobte se, abyste ve fragmentovaném světě uspěli“ (najdete ZDE) uvádí, že předpisy a omezení, které mají digitální fragmentaci na svědomí, jsou často vytvářeny s dobrými úmysly. Pokoušejí se například zlepšit ochranu osobních dat nebo zvýšit IT bezpečnost. Podle zprávy by užší spolupráce vlád a firem mohla pomoci k dosažení těchto cílů, aniž by byly zpomaleny inovace nebo potlačeno použití nových technologií.

Ze čtyř stovek dotázaných ředitelů IT (CIO) a ředitelů pro technologie (CTO) zvažuje 74 procent, že zanechají působení v cizí zemi, pozdrží aktuální plány na expanzi do nové země nebo po následující tři roky zanechají pokusů o vstup na trhy v cizích zemích – a to vše z důvodu zvětšení překážek, které globalizaci stojí v cestě. Zpráva vypočítává, že množství restriktivních opatření přijatých státy G20 se mezi lety 2010 a 2016 zčtyřnásobilo. V roce 2010 existovalo 324 restriktivních opatření, a v roce 2016 jich bylo již 1 263. Počet zemí, kde existují zákony na ochranu osobních dat, se mezi lety 1995 a 2015 ztrojnásobil z 34 na více než 100.

Důsledkem je nahrazení trendu digitální globalizace, který byl hnán vpřed volným tokem dat, trendem „digitální fragmentace“. Více než polovina dotázaných lídrů trhu věří, že rostoucí bariéry vůči globalizaci omezí jejich schopnosti v následujících oblastech: používat nebo poskytovat cloudové služby (54 procent dotázaných souhlasí, 14 procent dotázaných nesouhlasí), využívat a poskytovat analytické služby v různých zemích (54 procent dotázaných souhlasí, 15 procent dotázaných nesouhlasí) a efektivně fungovat napříč IT standardy v různých zemích (58 procent dotázaných souhlasí, 18 procent dotázaných nesouhlasí) – viz graf.

„Kroky nasměrované proti globalizaci nutí firmy, aby udělaly zásadní změny ve svých strategických a taktických plánech v rámci celé globální IT architektury, v hledání talentů, v rozhodnutích o umístění IT infrastruktury a v rozhodnutích týkajících se kyberbezpečnosti,“ řekl Omar Abbosh, ředitel pro strategii v Accenture. „Regulace může pomoci utvořit vyšší úroveň bezpečnosti v digitální ekonomii. Měla by však být prováděna tak, aby stimulovala růst a inovace, a ne aby je zpomalovala. Je zapotřebí vést intenzivnější dialog mezi firmami a vládami.“ 

Zpráva uvádí, že více než polovina dotázaných lídrů firem věří, že rostoucí bariéry pro globalizaci donutí firmy přehodnotit: globální IT architekturu (60 procent dotázaných), fyzické umístění IT infrastruktury (52 procent), strategii kyberbezpečnosti a její dosah (51 procent), vztahy mezi globálními a lokálními dodavateli (50 procent) a geografickou strategii pro získávání talentů v oblasti IT (50 procent). Devadesát jedno procento dotázaných očekává, že rostoucí bariéry pro globalizaci zvýší v následujících třech letech náklady na IT. Nejvíce postiženy budou oblasti spojené se získáváním zdrojů, jako je hledání nových talentů, potřeba rozšiřovat IT infrastrukturu (např. datová centra) a nutnost souladu s různými národními předpisy.

„I když mnoho věrozvěstů digitálního světa říká, že státní hranice neexistují, není to pravda,“ řekl Armen Ovanessoff, ředitel Accenture Research. „Vůdci světa byznysu se začínají hlásit ke své zodpovědnosti a pomáhají vytvářet pravidla digitální budoucnosti. Uvážíme-li změny v oboru umělé inteligence, biotechnologií a v oblasti internetu věcí, je zřejmé, že toto je pouze začátek složité cesty, která vyžaduje spolupráci napříč obory a napříč národními státy.“

Podle zprávy začíná mnoho společností hledat odpověď na zvyšující se fragmentaci. Čtyři z pěti dotazovaných společností (80 procent) se již snaží zohlednit překážky pro globalizaci ve svých strategických plánech. Zhruba polovina (51 procent) již mění svoji globální IT architekturu a organizaci IT. Dvě třetiny firem (67 procent) investují do automatizace, aby se vyhnuly omezením na trhu práce.

Ze zprávy vyplývají čtyři doporučení, která pomohou firmám přizpůsobit jejich digitální transformaci:

* Podívejte se na strategický proces z jiné perspektivy. Využijte více zdrojů na hodnocení dopadů a chování trhu. Měla by firma přemístit investice a změnit globální fungování v závislosti na trzích a právním systému?

* Zmapujte datové toky a eliminujte rizika. Chraňte ty informační toky, které jsou důležité pro manažerská rozhodnutí a chod firmy. Posuďte, jak regulace dat, například ve vztahu k omezení sdílení dat za hranice daného státu, ovlivňuje obchodní model vaší firmy. Znovu posuďte, kde a jak je nejvhodnější skladovat jednotlivé typy dat – pravděpodobně budete hledat kompromis mezi dostupností a bezpečností.

* Stavte na lokálních výhodách. Nalezení rovnováhy mezi centralizací a lokálními investicemi je klíčové. Organizace se musí stát součástí místní ekonomiky v rámci lokálních klíčových trhů. Sem patří rozvoj domácích zaměstnanců, zlepšování vztahů s lokálními technologickými partnery a dobré kontakty s místními úřady. Zvážit je ale třeba i správnou míru centralizace IT strategií, procesů a infrastruktury napříč všemi trhy.

* Technologie jako součást řešení. Technologie nabízí řešení. Například 3D tisk může pomoci pružněji řídit globální výrobu. Umělá inteligence může pomoci překonat překážky spojené s přesunem talentovaných lidí do jiných zemí. Technologie blockchain může poskytnout bezpečnější, decentralizované a distribuované systémy pro ochranu dat a kyberbezpečnost.

Metodologie
Partnerem průzkumu Accenture Research byla společnost Roubini ThoughtLab. Průzkumu se účastnilo 402 technologických a IT ředitelů z Brazílie, Číny, Německa, Japonska, Indie, Jižní Koreje, Velké Británie a USA. Zastoupeny byly následující průmyslové sektory: služby, technologie, výroba, komodity/zdroje, distribuce/retail a digitální platformy. Během průzkumu též probíhaly detailní rozhovory s experty na strategie, ekonomiku a digitální byznys.

Zpráva společnosti Accenture

O společnosti Accenture

Accenture je globální společnost poskytující široké spektrum odborných služeb a řešení v oblasti strategických, konzultačních, digitálních a technologických služeb.  Díky kombinaci jedinečných zkušeností a obsáhlých znalostí napříč více než 40 průmyslovými odvětvími s rozsáhlým výzkumem nejúspěšnějších světových firem dokáže Accenture řešit propojení byznysu a technologií s cílem pomoci klientům zvýšit jejich výkon a vytvořit udržitelnou hodnotu pro jejich akcionáře. Inovativní služby společnosti Accenture zajišťuje více než 425 tisíc zaměstnanců ve více než 120 zemích. Navštivte naše stránky ZDE.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.