Středně velké a velké firmy jsou ve většině případů připraveny na případnou druhou vlnu pandemie koronaviru.
Plán, co dělat ale stále nemá dvacet pět procent firem. Vyplývá to z interní ankety Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS ČR) mezi jejími členy. Podle ní mají podniky větší velikosti nastavené procesy a manuály, jak postupovat v případě výskytu nákazy mezi zaměstnanci. Odborníci poradenské společnosti Moore Czech Republic odhadují, že procesy pro takovou situaci nemá stanovených až osmdesát procent malých firem. Stejně tak nemají připravený plán postupu v případě, že se příznaky nákazy u zaměstnance projeví například po návratu z dovolené.
V souvislosti s protikoronavirovými opatřeními začaly české firmy zpracovávat manuály, jak postupovat v případě, že se nákaza vyskytne mezi jejich vlastními zaměstnanci. Podle výsledků interní ankety KZPS ČR se to však týká zejména středně velkých a velkých společností, které si různá řešení otestovaly během první vlny nákazy. „Krizové scénáře spočívají zejména v práci z domova, postupech pro měření tělesné teploty, častějším úklidu a dezinfekci, ale také spolupráci s lékaři či hygienickou službou. Významnou roli hraje prevence a včasné podchycení problému. Firmy totiž v anketě často uváděly, že největší komplikace by jim přinesl výpadek celých týmů najednou, nechtějí tedy nic podceňovat,“ uvádí Jan Wiesner, prezident KZPS ČR.
Větší firmy jsou důslednější, čtvrtina ale situaci stále podceňuje
Podle poradenské společnosti Moore Czech Republic většinou platí, že čím větší je firma, tím větší je i pravděpodobnost, že disponuje krizovými manuály nebo přijala preventivní opatření. Mezi ně patří například střídání týmů v kancelářích nebo omezení kontaktu během střídání směn ve výrobě. Ale také třeba úpravy společných prostor, jako jsou šatny nebo jídelny, pro udržení většího odstupu mezi pracovníky. „Samozřejmostí je zvýšená frekvence úklidu a větší přísun dezinfekčních přípravků na pracoviště. Sofistikovanější manuály a krizové scénáře jsou doménou především velkých firem, nemusí to však platit bez výjimky. Nepřipravenost na případnou druhou vlnu pandemie se ale každopádně týká především malých firem. Vhodně nastavené interní procesy a postupy nemá podle našich odhadů až osmdesát procent z nich,“ říká Petr Kymlička, partner Moore Czech Republic.
Nejdříve znovu nastartovat byznys, na prevenci není čas
Hlavním důvodem absence krizových plánů v malých firmách je podle Moore Czech Republic jejich primární snaha vrátit se do stavu před pandemií. Často také nemají alokovaný rozpočet nebo dostatek lidských kapacit pro tvorbu krizové strategie. „Malé podniky řeší případné komplikace spíše operativně. Kvůli ztrátám, které mnohé z nich utrpěly během první vlny pandemie, nemají příliš prostoru věnovat se přípravě na situaci, která přinejlepším ani nastat nemusí,“ vysvětluje Petr Kymlička. Podle něj je ale důležitá i role státu, konkrétně zjednodušení a urychlení finanční podpory v nutných případech. „Firmy mohou zaměstnance postavit takzvaně na překážky s šedesáti procenty mzdy. Díky rychlé kompenzaci ze strany státu nebudou zaměstnavatelé muset sáhnout až k propouštění,“ dodává.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Moore Czech Republic s.r.o
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
