COVID19 prověřil české peněženky, jen třetina lidí má finance pod kontrolou

Ukázal to průzkum, který si začátkem července nechala zpracovat banka ING na reprezentativním vzorku pracující české populace. Další třetina (třicet dva procent) Čechů by chtěla na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořit, osmnáct procent však tvrdí, že nemá z čeho.
Jistě není náhoda, že více než čtyřicet procent Čechů nyní přemýšlí o spoření více než v minulosti. Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce. V řadě domácností však během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout. Pokud zatím nespoříte, nemusíte mít obavy, že musíte hned odkládat velkou sumu peněz. Můžete odkládat i malé částky a pokud k tomu využijete spořicí účet, za jeho zřízení ani užívání nic neplatíte, peníze se vám úročí, máte je kdykoli k dispozici, ale zároveň ne tak snadno jako na běžném účtu, abyste je hned neuváženě utratili.
Průzkum ING potvrdil, že výdaje je důležité mít pod kontrolou. Zbývající třetina dotázaných se na základě zkušeností z pandemie zaměří právě na své výdaje. Konkrétně dvacet jedna procent hodlá pečlivěji než dosud zvažovat, za co peníze utratí. Přesně desetina rovnou omezí výdaje, které na základě nové zkušenosti vyhodnotila jako zbytečné, a čtyři procenta respondentů chtějí lépe plánovat své nákupy.
Odolat všem nabídkám, které se na nás v obchodech a na internetu valí, je velmi obtížné. Plánovat nákupy a nekoupit hned vše, co na mě na internetu vyskočí, je cesta, jak mít na konci měsíce na účtu o nějakou tu korunu navíc. Pokud ji hned neutratíte, může takto začít budovat finanční rezervu nebo spořit na něco pěkného.
Že téma spoření v současné době opravdu rezonuje v české společnosti, potvrzuje i psycholožka Martina Viewegová: „Moji klienti za mnou nyní častěji než v minulosti chodí s problémy, které souvisí se zvládáním jejich finanční situace. Jakým způsobem spořit, jestli a jak se připravovat na nenadálý výpadek příjmů. Potřeba kontroly nad svým životem, a potažmo i financemi, to je v terapii velmi důležité téma. Ne všechno je však možné udržet pod kontrolou. Je důležité umět pracovat s emocemi, se stresem, se situacemi, které život přináší a které pod kontrolou nemíváme. Vědomí, že dokážu spořit a vytvořit si finanční rezervu mi dodá sebedůvěru a pomůže psychické pohodě.“
Ztráta zaměstnání, hromadění zásob, ale i méně výdajů
Více než polovina Čechů měla během nejpřísnějších covidových opatřeních výdaje na přibližně stejné úrovni, jako kdyby se nic nedělo. Naopak osmnáct procent lidí utrácelo dokonce více, než kdyby epidemie nebyla, třicet procent pak vydávalo méně peněz.
Přibližně třetině lidí ubylo peněz, protože přišli o zaměstnání nebo jim zaměstnavatel snížil mzdu či jim klesly tržby. Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin či dezinfekcí, nám to v průzkumu přiznalo dvanáct procent respondentů jako důvod proč mají méně na účtech. Naopak více než desetina lidí potvrdila, že měli více peněz než obvykle, protože nejezdili na výlety a neutráceli za zábavu.
Z těch, kteří během pandemie utráceli méně, si desetina hodlá ušetřené peníze užít, až to bude možné, další desetina si udělá radost vysněnou věcí nebo zážitkem. Nejčastěji (třicet osm procent) ale lidé hodlají peníze nechat ležet na běžném účtu a průběžně utrácejí, případně na spořicím účtu a šetří na horší časy (dvacet dva procent). Desetina (jedenáct procent) ještě neví, jak s ušetřenými penězi naloží.
Dvě třetiny dotázaných, kteří během pandemie utráceli více než normálně, sáhly do úspor.
Třetina (třicet dva procent) tím své úspory vyčerpala. Jen pětina dotázaných (dvacet jedna procent) měla natolik dostatečný příjem, aby jim zvýšené náklady pokryl. Pozitivní je, že pouze sedm procent z těch, kterým koronavirus způsobil nenadálé výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit. Opět se potvrdilo, jak je důležité mít pro mimořádné případy finanční rezervu, a jsem rád, že velká část Čechů alespoň nějakou má.
RADEK SEDLÁŘ, ředitel Retailové sekce banky ING ČR.
Foto: pixabay.com
Foto 2 + Zdroj: Havas PR Prague