Aktuálně:

Čokoládový Santa zdražil. A Němci zjišťují, že vánoční atmosféra má letos příchuť inflace

10.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čokoládový Santa zdražil. A Němci zjišťují, že vánoční atmosféra má letos příchuť inflace

Ještě nejsou na stole první perníčky, a už se ví, že německé Vánoce 2025 budou patrně jedny z nejdražších za poslední léta. Ceny čokoládových Santů vystřelily vzhůru – u některých značek až o dvě třetiny oproti loňsku. Přinejmenším v Německu tak zimní svátek začíná malou ekonomickou lekcí: i radost může podražit.

Kakao dražší než zlato (téměř)

Za vším stojí kakao, které zdražilo kvůli katastrofální úrodě v západní Africe. Ceny čokoládových Mikulášů se zvýšily v rozmezí od 25 % až 66 %. Figurky, které bývaly drobným dárkem pro děti i dospělé, se letos stávají luxusním artiklem. Například 200gramový Santa od Lindtu stojí 8,99 eura, menší 175gramová figurka od Milky 5,49 eura. A pokud jste zvyklí na menší balení – 70 gramů čokolády od prémiového výrobce přijde na 3,99 eura.

Jenže tady nejde jen o chamtivost výrobců. Základní surovina – kakao – se stala jedním z nejdražších zboží. I když se ceny na burzách nyní mírně zklidnily, zůstávají na úrovni dvojnásobku až trojnásobku oproti době před třemi lety. Výrobci, i když chtějí, prostě nemohou udržet staré ceny.

Když spotřebitel šetří – a zároveň (ne)šetří

Jak ukazují data, do poloviny října se v Německu prodalo o zhruba 10 % méně vánočních sladkostí než loni. Přesto se obrat nijak dramaticky nepropadl – vyšší ceny ho dorovnaly. Možná nejzajímavější číslo ale přichází jinde: zatímco v roce 2024 bylo 46 % všech vánočních cukrovinek prodáno v akci, letos už jde o 66 %. Jinými slovy, Němci přestávají nakupovat impulzivně a loví slevy jako rybáři kapry.

To odráží širší trend – po dvou letech inflačních tlaků se spotřebitelé stávají opatrnějšími. Vánoce zůstávají důležité, ale otázkou už není, zda koupit čokoládového Santu, nýbrž v jaké akci.

Menší výroba, větší napětí

Německý cukrovinkářský průmysl už reaguje. V roce 2024 vyrobil přibližně 164 milionů Santů – o dvě procenta méně než v roce předchozím. Letos, kdy sezóna teprve začíná, není vyloučen další pokles. Výrobci, jako je Lindt & Sprüngli, navíc avizují, že se zdražováním neskončili – další plánují i na rok 2026.

Oproti loňsku se tak z čokoládového Santy stává něco jako barometr nálady: když stojí skoro devět euro, i optimistovi z výkřiku Ho-ho-ho snadno ujede povzdechnutí Hm-hm-hm. Přinejmenším se ukazuje, že symbolická figurka je dokonalým obrazem ekonomiky – drobný luxus, který nejlépe napoví, jak si domácnosti skutečně vedou.

Až tedy letos uvidíte v regálu blyštivého Santu, který místo úsměvu hlídá cenovku kolem čtyř eur, možná vás napadne: opravdu jde o čokoládu – nebo už o malou investici? Pro obchodníky je to test loajality, pro spotřebitele zase připomínka, že i Vánoce mají své hospodářské zákonitosti. Kdo ví – možná jednou budou čokoládoví Santové ukazatelem inflace stejně spolehlivým jako ropa nebo zlato.

Zdroj info: n-tv.de, Smhaggle, NIQ data, Lebensmittelpraxis.de

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?