Aktuálně:

Čína poprvé předběhla USA ve výrobě jaderných ponorek

03.03.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čína poprvé předběhla USA ve výrobě jaderných ponorek

Americká námořní dominance dostává trhliny. Londýnský Mezinárodní institut pro strategické studie (IISS) přišel s čísly, která ještě před pár lety nikoho nenapadla: Čína poprvé v historii překonala Spojené státy v počtu nově vyrobených jaderných ponorek. A nejde jen o statistiku – jde o tempo, s jakým Peking staví svou ponorkovou flotilu, zatímco Washington zápasí s problémy, které by měly patřit spíš do rozvojových ekonomik než do největší námořní velmoci světa.

Deset proti sedmi – a rozdíl se zmenšuje

Mezi lety 2021 a 2025 spustila Čína na vodu deset nových jaderných ponorek s celkovým výtlakem 79 000 tun. Spojené státy za stejné období dokončily pouze sedm ponorek o výtlaku 55 000 tun. Čína tedy nejen vyrábí více ponorek, ale i jejich celkový výtlak je vyšší. Satelitní snímky loděnice Chu-lu-tao v severní Číně navíc ukazují další ponorky ve výstavbě – přesný počet není jasný, ale odhaduje se, že jde o zhruba dvanáct kusů. Peking sice oficiální data o své ponorkové flotile nezveřejňuje, ale dosud známá čísla mluví sama za sebe.

Přinejmenším v jednom ohledu si Američané mohou oddechnout: stále mají téměř šestinásobnou převahu v celkovém počtu aktivních jaderných ponorek – 65 oproti čínským 12. Z toho 14 amerických ponorek nese balistické rakety, které tvoří 54 procent jaderného odstrašujícího arzenálu USA. Problém je v tom, že americká flotila stárne rychleji, než se daří stavět nové lodě.

Stárnoucí giganti a zpoždění v loděnicích

V příštích pěti letech budou vyřazeny útočné ponorky třídy Los Angeles. Po roce 2030 by tak USA mohly mít jen 47 útočných ponorek – výrazně méně než dnes. Zatímco Čína disponuje navíc 46 ponorkami s konvenčním pohonem, Spojené státy žádnou takovou nemají.

Americký ponorkový průmysl se potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, problémy v dodavatelských řetězcích a zpožděními ve výrobě. Program výstavby ponorek třídy Columbia, které mají nahradit stárnoucí třídu Ohio, se zpožďuje minimálně o rok. Dodání první z dvanácti plánovaných ponorek třídy Columbia se nyní očekává nejdříve v roce 2029.

Ministr námořních sil Carlos Del Toro to při slyšení ve Sněmovně reprezentantů přiznal otevřeně: obnova amerického vojenského námořnictva vážně zaostává za plány. Americké námořnictvo v roce 2024 upozornilo, že problémy s pracovní silou a dodavatelskými řetězci pravděpodobně způsobí další zpoždění.

Kvantita versus kvalita

IISS ve své zprávě uvádí, že čínské ponorky „téměř jistě zaostávají za americkými a evropskými, co se týče kvality“. Jsou pravděpodobně hlučnější, což je pod hladinou činí snadněji odhalitelnými. Americké ponorky jsou výrazně větší a sofistikovanější – třída Columbia bude měřit 178 metrů a mít výtlak 20 810 tun, což z nich udělá největší ponorky v historii USA. Jejich stavba je ovšem dražší a časově náročnější.

Kvantita má ale svou vlastní kvalitu. Čína dosáhla výrobního tempa jedné ponorky s balistickými raketami a dvou ponorek s řízenými střelami ročně. To je tempo, které Spojené státy v současnosti nedokážou udržet. A zatímco čínské ponorky možná nejsou tak tiché jako americké, jejich rostoucí počet mění strategickou rovnováhu v oblasti Indo-Pacifiku. Pokud Čína udrží současné tempo výroby a USA budou dál zápasit se zpožděními, rozdíl v celkovém počtu aktivních ponorek se bude zmenšovat rychleji, než si Pentagon přeje. A to je scénář, který by ještě před deseti lety nikomu nepřipadal realistický.

Zdroj info: Teraz.sk

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?