Aktuálně:

Cestování do zahraničí se vloni propadlo o dvě třetiny. Nejlépe si meziročně vedlo Rakousko

20.08.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Cestování do zahraničí se vloni propadlo o dvě třetiny. Nejlépe si meziročně vedlo Rakousko

Pandemie koronaviru se markantně podepsala na cestovních ruchu. Podle ČSÚ uskutečnili Češi za celý rok 2020 pouze 2,4 milionu cest. To je o šedesát sedm procent méně než v roce 2019.


Nejvíce lidí vycestovalo tradičně do Chorvatska. Další příčky obsadilo Slovensko a Rakousko, tedy destinace, do kterých se nejčastěji jezdí autem. Letecká doprava se v roce 2020 totiž ve srovnání s předchozími lety téměř zastavila. S preferovanými destinacemi souvisí i kratší délka pobytů a jejich individuální organizace.
V porovnání s rokem 2019 vycestovala v loňském roce do zahraničí jen třetina lidí. Podle ČSÚ vloni do Chorvatska vyrazilo 412 tisíc Čechů, tedy o čtyřicet čtyři procent méně než v roce 2019. Na Slovensko vycestovalo 353 tisíc Čechů a do Rakouska, které zaznamenalo nejnižší meziroční propad jen třicet dva procent, 275 tisíc. Relativní úspěch Rakouska byl způsoben téměř kompletní zimní sezonou 2019/2020 a také větší preferencí Čechů pro cesty autem do sousedních zemí.
Z pohledu délky cest se pobyty Čechů v zahraničí zkrátily. Průměrná delší cesta, tedy na čtyři a více nocí, trvala jen 7,8 nocí, což je nejméně za posledních pět let. Jejich podíl pak klesl z 69,5 na 68,3 procenta. Naopak kratší cesty se lehce prodloužily z 2,3 na 2,4 noci a vzrostl i jejich podíl z 22,7 na 24,4 procenta.
V pandemii do zahraničí bez cestovky
Vzhledem k omezením letecké dopravy, která odkázala lidi cestovat autem, autobusem, či vlakem do okolních zemí, velmi vzrostl podíl individuálně organizovaných cest, tedy bez cestovní kanceláře. Zatímco v roce 2019 bylo na vlastní pěst organizováno padesát pět procent všech cest, vloni to bylo už sedmdesát procent.
Význam cestovního pojištění vzrostl
Pandemie logicky zasáhla i na trh cestovního pojištění. S tím od ERV Evropské vloni cestovalo do zahraničí 408 tisíc osob, což je meziročně o šedesát čtyři procent méně. Naopak ale vzrostla průměrná výše škod, a to o výrazných dvacet jedna procent na 12,9 tis. korun. Naprosto se také změnil podíl hlavních druhů škod. Zatímco v předchozích letech tvořily léčebné výlohy průměrně šedesát pět procent všech škod z cestovního pojištění, vloni to bylo jen čtyřicet dva procent a naopak podíl storen vzrostl na více než polovinu. Loňský rok tak potvrdil, že význam cestovního pojištění je nyní ještě vyšší než dříve, proto by lidé měli spoléhat na specialisty, kteří i v době pandemie umí pojistit rizika spojená s COVID-19. 
Vlastimil Divoký, Manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny
Foto: Pixabay
Zdroj: CZembassy


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.