Aktuálně:

Český průmysl a stavebnictví konečně zase rostou. Co za tím stojí?

08.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Český průmysl a stavebnictví konečně zase rostou. Co za tím stojí?

Konečně! Po dvou letech, kdy jsme sledovali jen červená čísla, se tuzemský průmysl i stavebnictví v roce 2025 vrátily k růstu. Průmyslová výroba vzrostla o 1,5 procenta, stavebnictví dokonce o 9,3 procenta. Nejhorší je za námi – ale co vlastně tento obrat znamená?

Průmysl: opatrný návrat k růstu

Růst o 1,5 procenta nevypadá jako žádná senzace. Přinejmenším však ukazuje, že po dvou letech poklesu se odvětví stabilizovalo. Kovovýroba táhla čísla nahoru (4,4 %), energetika taky nezůstala pozadu (4,1 %), plasty s gumárenstvím přidaly 3,6 procenta.

Zajímavé je, že automobilový průmysl – tradiční tahoun české ekonomiky – skončil beze změny. Ani nerostl, ani nepadal. Překvapivé zejména v kontextu toho, že Škoda Auto loni dodala přes milion vozů, což představuje meziroční nárůst o 12,7 procenta. Jak je to možné? Pravděpodobně jde o efekt přesunu výroby a optimalizace procesů. 

Proti růstu působila elektrotechnika (propad 3,2 %) a těžební průmysl (minus 4,6 %). Konec roku ale přinesl optimismus – v prosinci hodnota nových zakázek vyskočila téměř o čtvrtinu, zahraniční objednávky dokonce o 40 procent. Rok 2026 by mohl být ještě lepší.

Stavebnictví: konečně pořádný růst

Zatímco průmysl se vrátil k růstu opatrně, stavebnictví udělalo pořádný skok. Nárůst o 9,3 procenta po loňském poklesu 1,4 procenta je výsledek, který stojí za pozornost. Rostlo všechno – budovy o 8,6 procenta, infrastruktura ještě víc (10,5 %).

Dokončených bytů přibylo o 11,5 procenta, celkem jich bylo 33 742. Zahájená výstavba sice mírně klesla o 2,2 procenta na 35 819 bytů, ale to je spíš technická korekce. Nejvíce se stavělo v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji – tedy tam, kde je poptávka nejvyšší.

Prosinec potvrdil pozitivní trend: produkce v pozemním stavitelství vzrostla o 2,3 procenta, v inženýrském dokonce o 10,9 procenta. Stavební firmy mají konečně dost zakázek.

Zahraniční obchod: stabilita, ne euforie

Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, o čtyři miliardy méně než rok předtím. Vývoz vzrostl o 2,6 procenta, dovoz o 2,8 procenta – tempo růstu bylo téměř identické. Česká ekonomika si udržela svou exportní pozici, ale žádný zázračný boom se nekonal.

V prosinci se ale situace zlepšila: přebytek vyskočil o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy, hlavně díky vyššímu vývozu motorových vozidel a kovodělných výrobků. Problémem zůstává deficit v obchodu s počítači a elektronikou, který se prohloubil o 1,8 miliardy korun.

Co to všechno znamená?

Česká ekonomika v roce 2025 vzrostla o 2,5 procenta a pro letošek se odhaduje růst 2,9 procenta. Průmysl a stavebnictví se vrátily k růstu, ale nejde o žádnou explozi – spíš o opatrné oživení po turbulentních letech poznačených covidem, energetickou krizí a válkou na Ukrajině.

Hlavní výzvou zůstává nedostatek pracovních sil. Skupina ČEZ loni přijala téměř 1 300 nových zaměstnanců, čtvrtina z nich zamířila do jaderné energetiky. Firmy investují do budoucnosti – ale zároveň se potýkají s tím, že kvalifikovaných lidí je málo.

Ekonomové očekávají pokračování pozitivního trendu, hlavními motory mají být digitalizace, automatizace a udržitelná řešení. Dokáže český průmysl a stavebnictví udržet tempo růstu, nebo se opět vrátíme ke stagnaci? Odpověď záleží nejen na globální ekonomice, ale i na tom, jak rychle dokážeme řešit strukturální problémy – od nedostatku pracovníků po legislativní nejistotu.

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?