Aktuálně:

České stavebnictví stále hledá své koronavirové dno, v Praze se v červenci začalo stavět 46 bytů

13.09.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
České stavebnictví stále hledá své koronavirové dno, v Praze se v červenci začalo stavět 46 bytů

České stavebnictví se letos ne a ne vymanit z obrovské krize, do které upadlo po jarních tvrdých protikoronavirových opatřeních. I v červenci totiž stavební produkce klesala dvouciferným tempem, konkrétně se meziročně propadla o 10,4 procenta.


Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Výrazně klesla i bytová výstavba, když v letošním sedmém měsíci začaly v celém Česku stavební firmy stavět o 11,3 procenta bytů méně než o rok dříve. Také dokončených bytů letos v červenci v porovnání s loňským rokem ubylo o 9,3 procenta.
Zásadní propad nastal hlavně v Praze, kde se začalo v červenci stavět pouhých 46 bytů v rámci nové výstavby. To představuje jediný malý rezidenční projekt a to je opravdu velmi málo. Zvlášť, když k tomu připočteme červnových 137 bytů. Za dva měsíce se tak v hlavním městě nezačaly stavět ani dvě stovky nových bytů. To je velice tristní situace a výrazně to prohlubuje deficit dostupného bydlení na pražském trhu. Za sedm měsíců letošního roku se na území Prahy začalo v rámci nových projektů stavět jen 2 599 bytů, což je výrazně pod dlouhodobou poptávkou po novém bydlení. Pokud se tento stav urychleně nezmění, těžko se ceny bydlení dostanou do rozumné úrovně dostupné široké vrstvě obyvatel.
Jediným způsobem, jak tomu pomoci, je urychlit povolování nových staveb. V různé fázi povolovacího procesu zůstávají jen v Praze zaseknuté tisíce rezidenčních projektů s desítkami tisíc nových bytů. Pokud by se je podařilo v nějaké rozumné době povolit, bytová krize by byla rázem ta tam. Pomoci by tomu mohl nový stavební zákon, který už schválila vláda. Jen doufám, že se nezasekne ve sněmovně a neutopí se v nepřehledném moři často protichůdných připomínek.
Stejně tak pozitivní signál pro bydlení v Praze znamená iniciativa náměstka primátora Petra Hlaváčka a jeho týmu, který vytvořil pravidla pro spolupráci developerů s městem a jednotlivými městskými částmi. I to by mohlo obrousit staré spory a rozproudit tolik potřebnou výstavbu i v těch obvodech, kde ji až dosud místní politické reprezentace z principu odmítaly.
Pravidelné statistiky ukazují, že stavebnictví patří k oborům, které letošní pandemie koronaviru a boj proti ní zasáhla nejvíce. Stát by měl proto sektoru pomoc hlavně tím, že připraví dostatek projektů a pošle na ně peníze. Zároveň ale bez zásadního urychlení povolovacího procesu ani desítky miliard stačit nebudou. Zvlášť, když budou ležet ladem na účtech státních investorů. Bez stavebního povolení se totiž stavební stroje rozjet nemohou. A získat všechna povolení pro důležité infrastrukturní stavby trvá často i více než dekádu a půl. Už abychom měli nový stavební zákon, který slibuje stavební povolení do jednoho roku.
EVŽEN KOREC, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.