České republice hrozí budoucnost bez akcí

Podle nejnovější studie Economic Impact pro agenturu CzechTourism a Českou eventovou asociaci z léta 2020 lze očekávat propad celkové spotřeby spojené s konáním akcí o více než sedmdesát jedna procent.
Dopady na kongresový, eventový a veletržní průmysl, který zahrnuje především kongresy, konference, veletrhy, business akce a sportovní a kulturní akce, jsou tak nedozírné. Celková spotřeba v odvětví se podle studie sníží na 27,1 – 39,3 miliardy korun, přičemž za běžné situace by se pohybovala v řádech od 99 do 131,5 miliardy korun. To současně znamená propad tržeb v multiplikaci z původních 196,5 – 260,5 miliard korun na pouhých 52,9 – 77,2 miliardy. Z této sumy lze odvodit i dopad na příjmy do veřejných rozpočtů. Ty by se propadly o téměř sedmdesát tři procent na 10,1 – 14,7 miliardy korun. Nenahraditelné přínosy veřejných rozpočtů pak poklesnou o více než devadesát čtyři procent.
Kongresový, eventový a veletržní průmysl však není jen významnou součástí ekonomiky, ale je též nezanedbatelným odvětvím z pohledu zaměstnanosti. Za běžných okolností by v roce 2020 obor generoval téměř sto šedesát tisíc plných pracovníků úvazků. Až sedmdesát jedna procent z nich je nyní ohroženo.
Subjekty působící v tomto odvětví tak upozorňují na následky, které nemožnost pořádání akcí v České republice přináší. Kromě zmíněných dopadů na ekonomiku a zaměstnanost se především v případě konferencí a kongresů jedná o chybějící vědecké know-how. Odborně zaměřené akce přinášejí do destinací značné množství nových informací a umožňují sdílení poznatků mezi kapacitami v jednotlivých oborech. Z takto získaného know-how pak profituje především místní komunita – občané České republiky – ať už ve formě nových technologií, lékařských postupů, či legislativních změn.
V průběhu letošního roku navíc nelze očekávat návrat mezinárodních akcí. Podle dat Prague Convention Bureau byly veškeré kongresy a konference původně plánované na rok 2020 v Praze, včetně podzimních termínů, přesunuty na rok 2021 či na později, případně zrušeny bez náhrady. I přes zmírnění restrikcí ze strany vlády totiž přetrvávají obavy z cestování a větších shromáždění a korporátní společnosti stále uplatňují zákaz cestování pro své zaměstnance.
Oborová aliance tvořená klíčovými hráči průmyslu, jmenovitě Českou eventovou asociací, Prague Convention Bureau, Společenstvím organizátorů veletržních a výstavních akcí, Českou aliancí profesionálních kongresových organizátorů, Veletrhy Brno, O2 universem a Kongresovým centrem Praha, proto vytvořila soubor možných podpor adresovaných vládě. Ty by v dlouhodobém horizontu umožnily udržet zaměstnanost a kvalifikovanou pracovní sílu v oboru, vynahradily zmařené náklady na přípravu neuskutečněných akcí či podpořily zavedení bezpečnostních a hygienických opatření při konání akcí. Zároveň by napomohly oživení poptávky po eventových službách v České republice prostřednictvím vytvoření speciálního fondu pro finanční pobídky pro kongresový průmysl, snížení DPH u registračních poplatků, podpory kandidatur na kongresy a konference či skrze marketingové kampaně.
„V posledním desetiletí byl kongresový průmysl České republiky na vzestupu. Jen podle dat Českého statistického úřadu, který sleduje pouze konference a kongresy v hromadných ubytovacích zařízení s účastí nad padesát delegátů, se počet těchto akcí kontinuálně od roku 2009 v České republice zvyšuje. V roce 2019 pak počet dosáhl rekordních 14 726 akcí, kterých se zúčastnilo téměř 1,5 milionu osob. Naším společným cílem je proto především podpořit poptávku po konání akcí v České republice a zároveň tak udržet dlouhodobě budovanou pozici destinace v mezinárodní konkurenci,“ uvádí Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau.
„Kongresový cestovní ruch je klíčový pro rozvoj ekonomiky, protože přivádí do Česka bonitní zahraniční klientelu a zároveň přispívá k rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce. Průměrné denní výdaje zahraničního účastníka akce v Praze se odhadují na 5 756 korun, což je zhruba dvojnásobek celkové průměrné útraty běžného turisty,“ uvedl Jan Herget ředitel statní agentury CzechTourism a doplnil: „Bohužel tento sektor patří mezi nejpostiženější. Hromadné akce byly kvůli šíření koronaviru zrušeny jako jedny z prvních a zároveň jako jedny z posledních se rozbíhají. Veřejné rozpočty tak jen za letošní rok přijdou až o třicet sedm miliard korun.“
Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha k tomu dodává: „Kromě ekonomických přínosů plynoucích z tohoto odvětví bychom neměli zapomínat ani na vědecké a inovační dopady mezinárodních odborných kongresů a konferencí. Díky tomuto přesahu pomáhá tento segment posilovat pozici a konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním měřítku. Následkem nečinnosti nebude jen dočasný propad průmyslu, ale též výrazná dlouhodobá ztráta pozice na mezinárodním trhu a absence prestižních odborných akcích v horizontu následující dekády.“
„Sektor veletrhů a kongresů je již půl roku držen mimo provoz, což je ekonomicky neúnosné. Současná epidemiologická opatření jsou pro veletrhy a kongresy zcela nevyhovující a prakticky neproveditelná. Týká se to hlavně systému sektorů,“ doplnil Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhů Brno.
„Hromadné akce byly zakázány hned prvním vládním opatřením v březnu a dosud nebyly povoleny. Ani po půl roce nevíme, kdy budeme moci začít. Přitom příprava akcí s velkým počtem účastníků trvá minimálně rok a kdo z nás má rezervy na pokrytí výpadku příjmů na téměř dva roky? Jestli by měl stát někde pomoci, tak je to právě v této oblasti,“ objasňuje Robert Schaffer, generální ředitel společnosti Bestsport, která provozuje O2 universum.
„Eventy jsou jedním z nejkreativnějších a nejpestřejších oborů průmyslu. Vytvářejí prostor pro setkávání lidí a tím podněcují vznik nových příležitostí a myšlenek a přispívají tak k obchodnímu a kulturnímu rozvoji celé společnosti. Celý eventový průmysl byl však pandemií a preventivními opatřeními státních orgánů uvržen do krize, kterou v novodobé historii nepamatujeme. Tisíce podniků, desetitisíce pracovníků a miliardy investic jsou v existenčním ohrožení. Chybí nám dialog se státní mocí o nasazení chytrých opatření, která pomohou obor znovu rozběhnout a o státních investicích do oboru, který po celá dlouhá léta přinášel nadstandardní multiplikace, jak dokazuje i dnes zveřejněná analýza,“ doplňuje Vít Rozehnal, předseda České eventové asociace.
„Veletržní areál je zejména místem pro setkávání odborné veřejnosti, slouží jako podpora obchodu a průmyslu. Lidé na veletrzích jsou velice zodpovědní a inteligentní osobnosti. Setkání na veletrhu je daleko méně nebezpečné než návštěva obchodního centra, které navštíví dle statistik cca padesát tisíc lidí denně. Navrhuji vyjmout veletrhy z hromadných akcí, popřípadě navýšit počet lidí v sektoru,“ uzavírá Tomáš Kotrč, předseda sdružení SOVA.

Foto: pixabay.com
Infografika + Zdroj: Ami communications