Češi jsou v zadlužování zodpovědnější, ubývá ohrožených dluhů

V samotném druhém čtvrtletí dluh stoupl o padesát miliard, což je nejvyšší mezičtvrtletní nárůst za poslední tři roky. Objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně naopak klesl o téměř čtrnáct procent. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Meziročně se objem dluhu zvýšil o 168,5 miliardy korun, z čehož 146,3 miliardy tvořil nárůst dlouhodobého a 22,2 miliardy korun nárůst krátkodobého dluhu. „Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký zájem o úvěry na bydlení, což dokládá nadprůměrný meziroční růst jejich objemu o téměř deset procent,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. Jednou z příčin zvýšení celkového dluhu ve druhém čtvrtletí je podle ní vedle dobré ekonomické situace také obava lidí z budoucího růstu úrovně úrokových sazeb u hypoték.
Za růstem celkového dluhu stojí především zvýšení průměrné částky na jednu otevřenou smlouvu. Ta se u dlouhodobého dluhu meziročně zvýšila o 154 tisíc na 1,2 milionu korun a u krátkodobého dluhu o 13 tisíc na 96 tisíc korun.
Celkový počet klientů s dluhem se přitom meziročně snížil o 29 106 a na konci druhého čtvrtletí činil 3,03 milionu. Za poklesem stojí snížení počtu lidí s krátkodobým dluhem o téměř 33 tisíc. Naopak počet lidí s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o více než pět tisíc.
Ohrožený dluh činil na konci června 40,6 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy méně než ve stejném období minulého roku. Za poslední dva roky se tak ohrožený dluh snížil o pětinu, když ve druhém čtvrtletí 2015 ještě přesahoval 50 miliard korun. Co se týče struktury ohroženého dluhu, tedy dluhu, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě následující splátky nebo došlo k jeho zesplatnění, třetina připadala na dlouhodobý dluh a dvě třetiny na krátkodobý dluh.
Struktura ohroženého dluhu je zcela opačná než struktura poskytnutého dluhu, u kterého činí dluh na bydlení zhruba 80 procent. Ukazuje se, že lidé, kteří si berou úvěry na bydlení, tak většinou činí po zralé úvaze, zatímco spotřebitelské půjčky mohou být často výsledkem impulzivního jednání, ve kterém klienti mohou přecenit své finanční možnosti. Lidé se také snaží nejprve splatit dluhy, za které ručí svojí nemovitostí, upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Vedle objemu ohroženého dluhu se meziročně také snížil počet lidí, kteří mají se splácením výrazné problémy. Počet klientů s dlouhodobým dluhem meziročně klesl o 3 251 na 27 494 klientů. U krátkodobého ohroženého dluhu se počet klientů meziročně snížil téměř o 16 tisíc na aktuálních 296 tisíc.
Přes meziroční snížení počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem došlo nicméně mezičtvrtletně k jejich zvýšení. Podle Rajla však nic nenasvědčuje tomu, že by se měl počet lidí s problémy se splácením dále zvyšovat. „Mezičtvrtletní nárůst počtu klientů s krátkodobým ohroženým dluhem můžeme přisuzovat sezonnímu výkyvu, který nemá výrazný vliv na celkový trend. Na schopnost splácet závazky pozitivně působí aktuální ekonomická situace a nízká nezaměstnanost,“ poznamenal Rajl.
Převzato: fd, mha (ČTK)