BRICS+ na vzestupu: Ohrožuje Východ nadvládu dolaru?

Úvod do nové éry globální ekonomiky

Představme si svět, kde americký dolar už není králem. Kde obchod mezi státy probíhá v jüanech, rupiích nebo třeba v digitální měně vytvořené skupinou zemí, které se rozhodly jít vlastní cestou. To, co zní jako sci-fi, se pomalu stává realitou. Skupina BRICS+, původně jen volné sdružení pěti rozvíjejících se ekonomik, se rozrostla o další klíčové hráče a stává se vážným protivníkem západního ekonomického systému. Jak ukazují data, tento blok už teď ovládá 41 % světové ekonomiky podle parity kupní síly (PPP), jak uvádí Mezinárodní měnový fond (MMF). Je to dost na to, aby otřásl základy dolarové dominance?

Od BRIC k BRICS+

Pojem BRIC, který v roce 2001 poprvé použil ekonom Jim O’Neill, měl původně jen popsat rostoucí ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Když se v roce 2011 přidala Jihoafrická republika, vzniklo BRICS – a s ním i ambice vytvořit alternativu k západním institucím, jako jsou MMF nebo Světová banka. Dnes je BRICS+ úplně jiná liga. Rozšíření o země jako Egypt, Írán, Saúdská Arábie nebo Indonésie, spolu s 13 partnerskými státy a zájmem dalších 30 zemí o připojení, ukazuje, jak rychle se mění globální mapa moci. Podle dat MMF tvoří tento blok 44 % až 45 % světové populace a kontroluje přes 50 % globální produkce ropy. Oproti loňsku, kdy podíl na světové ekonomice činil 40 %, je to další krok vpřed. A co víc – ekonomický růst BRICS+ je předpokládán na 3,4 % pro rok 2025, zatímco světový průměr zůstává na 2,8 %.

Dedolarizace: Skutečná hrozba, nebo jen rétorika?

Jedním z hlavních cílů BRICS+ je tzv. dedolarizace, tedy snižování závislosti na americkém dolaru v mezinárodním obchodě. Přinejmenším Rusko a Čína v tom vidí klíč k ekonomické suverenitě. Jak ukazují data z roku 2023, jüan už tvoří 34,5 % ruského exportu a 36,4 % importu, což je markantní posun oproti době před sankcemi kvůli konfliktu na Ukrajině. K tomu přispívají i geopolitické tlaky – sankce Západu na Rusko nebo obchodní války s Čínou jen posilují motivaci hledat alternativy. BRICS+ proto pracuje na vlastních platebních systémech, jako je BRICS Pay, a diskutuje o možné společné měně. Ale zatímco Rusko tuto myšlenku horlivě prosazuje, Indie zůstává opatrná. Je to vůbec reálné? Nebo jde jen o politickou hru?

Dolar stále drží trůn – proč?

Přes všechny ambice BRICS+ zůstává americký dolar pevně na pozici globální rezervní měny. Proč? Jeho stabilita a důvěra, kterou si za desetiletí vybudoval, ho drží na hladině. Likvidita amerických finančních trhů, stabilita dluhopisů a síťové efekty, kdy většina světa dolar prostě potřebuje, jsou faktory, které jen tak nezmizí. Jak zdůrazňují někteří experti, žádná konkurenční měna – ať už jüan, nebo hypotetická měna BRICS+ – zatím nenabízí srovnatelnou stabilitu a univerzálnost. Změny v globální měnové architektuře jsou navíc běh na dlouhou trať. Může se  pozice dolaru oslabit? Ano. Ale náhlý pád? To je spíš přání než realita.

Výhled do budoucna

Když se podíváme dopředu, Summit BRICS 2025 v Rio de Janeiru by mohl být zlomový. Na stole jsou otázky alternativních platebních systémů a možná i konkrétnější plány na společnou měnu, i když rozdílné postoje členů zůstávají překážkou. Na základě trendů lze odhadovat, že v horizontu 5 až 15 let se světový finanční systém posune k větší multipolaritě – tedy k většímu počtu měn a systémů, které budou fungovat paralelně. Geopolitické události, jako napětí mezi USA a Čínou, nebo technologické inovace, například digitální měny centrálních bank (CBDC), budou tento vývoj urychlovat nebo zpomalovat. Jedno je jisté – svět, jaký jsme znali, se mění. A my musíme být připraveni.

BRICS+ není jen ekonomický blok, je to symbol přesunu moci na Východ. I když americký dolar zůstává dominantní, snahy o dedolarizaci a rostoucí vliv zemí jako Čína nebo Indie naznačují, že globální ekonomika stojí na prahu nové éry. Budoucnost ukáže, jestli BRICS+ skutečně přepíše pravidla hry – nebo zůstane jen hlasitým vyzyvatelem.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický