Aktuálně:

Banky pandemii digitálně zvládly, platby na internetu i internetové bankovnictví zažívaly boom

09.09.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Banky pandemii digitálně zvládly, platby na internetu i internetové bankovnictví zažívaly boom

Jarní měsíce prověřily mimo jiné stupeň digitalizace českých bank. Volný pohyb Čechů byl omezen a jejich pozornost se tak obrátila k internetu, kdy podíl internetových transakcí na celkovém počtu karetních transakcí (bez ATM) v dubnu vzrostl na šestnáct procent.


Přesun na internet doprovázel i zvýšený zájem o internetové bankovnictví a další digitální služby bank. Naopak celkový počet karetních transakcí se vzhledem k uzavření obchodů v dubnu propadl o více než sedm milionů plateb. Vyplývá z průzkumu České bankovní asociace (ČBA) mezi členskými bankami. Z něj je také patrné, že co do platebního styku se již život Čechů vrátil do „normálu.“
Nástup pandemie znamenal změnu v chodu i fungování bank. Přestože se Česká bankovní asociace svými aktivitami podílela na rozhodnutí, aby zůstaly pobočky bank i stavebních spořitelen otevřené, omezení volného pohybu osob (vládní preventivní opatření) znamenalo, že klienti bank využívali webových rozhraní a digitálních služeb bank více než kdy dříve. „Je třeba vyzdvihnout, že české banky celou situaci okolo pandemie díky svým dobře nastaveným a zabezpečeným systémům zvládly velmi dobře a všechny procesy byly schopny zajištovat zcela na dálku, ačkoliv disponovaly jen omezeným množstvím pracovníků,“ komentuje Tomáš Hládek, poradce ČBA pro platební styk a digitalizaci. V rámci českého bankovnictví tedy problémy nenastaly a služby v oblasti platebního styku i peněžního oběhu byly stále k dispozici a funkční. Z informací České bankovní asociace totiž vyplývá, že některé evropské země během koronavirové krize určité drobné problémy zaznamenaly – šlo zejména o výpadky v dostupnosti hotovosti v bankomatech a v komunikaci s klienty.
Internet byl během pandemie v kurzu
Z průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že během pandemických měsíců klesl celkový počet karetních transakcí (součet plateb kartou na internetu a plateb kartou u obchodníků, tedy bez transakcí u bankomatů), v dubnu o více než sedm milionů. Tento jev byl způsobený zejména poklesem počtu plateb u obchodníků z důvodu mimořádných preventivních opatření vlády s cílem zamezit šíření nákazy koronaviru v ČR, kdy od 14. března došlo k uzavření většiny obchodů.
Na druhou stranu tak výrazně narostl celkový počet plateb kartou online, a to zejména v květnu, kdy se oproti únoru zvýšily o třináct procentních bodů. Podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK), které disponuje údaji po ročních kvartálech, došlo v případě počtu internetových plateb kartou v prvním kvartálu (leden až březen) 2020 k meziročnímu nárůstu o 10,6 milionů na 41,3 milionů provedených plateb a v druhém kvartálu (duben až červen) 2020 dokonce o 17,1 milionů na 48,9 milionů transakcí. S počtem plateb kartou na internetu během pandemie současně rostla i jejich průměrná výše, která činila necelých tisíc korun za online nákup, což je zhruba o sto korun více než před pandemií. Podle statistik SBK dosáhl objem internetových plateb ve druhém kvartálu 2020 více než 45,3 miliardy korun (v roce 2019 byl objem 28,1 miliardy korun).
Nárůst zájmu o online nákupy během pandemie potvrzuje i květnový průzkum asociace, ve kterém pětina Čechů uvedla, že na internetu začala nakupovat častěji a zhruba stejný počet obyvatel deklaroval, že začal při nákupu na internetu upřednostňovat online způsoby placení (př. platba kartou, bankovní převod) namísto dobírky.
Digitalizovanost bank přišla při pandemii vhod
Podle Tomáše Hládka byl přechod do online světa vzhledem k vládním omezením zcela logickým krokem klientů bank, i když k němu došlo s jistým odstupem. „V březnu došlo k celkovému zamrznutí ekonomiky, což se projevilo na omezení spotřeby a celkově nižších výdajích, tudíž i menší transakční a platební aktivitě na bankovních účtech,“ vysvětluje Hládek.
Postupně aktivita Čechů začala narůstat, což s sebou přineslo i zvýšení počtu uživatelů internetového bankovnictví a poptávku po dalších digitálních službách bank. Lidé nejen online nakupovali, ale zakládali si účty a žádali o odklady splátek. „Lze říci, že pandemie procesu využívání digitálních nástrojů napomohla a celý ho uspíšila. Mezi lidmi se současně zvýšilo povědomí o tom, že pohyb na internetu i nákupy na něm jsou při zachování určitých pravidel bezpečné. Troufám si říct, že podstatná většina z těch, kteří doposud na internetu nenakupovali a pandemie je k tomu svým způsobem přiměla, u tohoto způsobu nákupu zůstanou,“ upřesňuje Hládek.
K bankomatů Češi zavítali málo, zato vybírali vyšší částky
Počet výběrů z bankomatů v březnu meziměsíčně poklesl o více než 3 milionů výběrů, narůstat začal opět v květnu. V červnu se pak počet dostal téměř na stejnou úroveň jako před pandemií. Nižší zájem o výběry z bankomatů po čas pandemie potvrdil rovněž květnový průzkum asociace, kdy čtvrtina Čechů z bankomatů přestala vybírat úplně, protože hotovost nepotřebovala nebo se ji bála používat. Nejslabšími měsíci v celkovém počtu výběrů byly březen a duben, ve kterém počet klesl na 8,6 mil. výběrů. Standardně se počet výběrů pohybuje kolem 13,5 milionů transakcí měsíčně.
Průměrná výše výběrů skokově narostla v březnu (z 4,5 tisíce korun na 5,6 tisíce korun) a svého vrcholu dosáhla v dubnu s téměř šest tisíc korun. V červnu se průměrná částka vrátila na běžný stav před pandemií.
V květnu začala ekonomická aktivita Čechů opět narůstat, což potvrzují i počty výběrů z bankomatů a počty karetních transakcí u obchodníků. „Nárůst byl – s postupným uvolňováním, které zahrnovalo dubnové znovuotevření obchodů a květnové ukončení nouzového stavu – zcela očekáváný. Lidé se postupně vraceli k „normálnímu“ způsobu života i spotřebě a zejména tak i k nákupům zbytných produktů, od kterých během nouzového stavu upustili,“ upřesňuje Hládek a uzavírá: „Pokud by na podzim došlo k zhoršení zdravotní situace, a tím pádem k opětovnému zavedení opatření, i částečných, je možné, že se scénář z druhého kvartálu letošního roku bude opakovat.“

Hlavní vývojová linka

  • prosinec 2019, Čína Wu-chan: vznik pandemie (předpokládaný)
  • druhá polovina února 2020: první reakce české vlády (27. února: první setkání Ústřední epidemiologické komise)
  • března: první opatření státu
  • března, 14:00: vyhlášení nouzového stavu s řadou omezení a opatření pro občany a podniky
  • března: uzavírají se obchody s výjimkou prodejen potravin, hygienického a drogistického zboží, lékáren a výdejen zdravotnických prostředků atd.
  • 16. března: omezení volného pohybu osob až na nezbytné výjimky a uzavření státních hranic
  • 20 dubna: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. farmářské trhy, řemesla s provozovnou)
  • dubna: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. provozovny do 2500 m2)
  • května: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. všechny provozovny v nákupních centrech, provozovny nad 2500 m2, stravovací služby s prodejem přes výdejní okénko a v rámci zahrádek)
  • května: ukončení nouzového stavu, nicméně platí vybraná omezení
  • května: uvolnění části podnikatelských a dalších činností (př. restaurace, hospody, kavárny, hotely, zoologické zahrady, hrady a zámky, sauny)

Hospodářsko-politická opatření státu a opatření bank (relevantní z pohledu bankovního sektoru)

  • března: doporučení prezidia ČBA členským bankám přistoupit k odkladům splátek úvěrů
  • března: spuštění projektu Chytrá karanténa (27. dubna: zapojení bank)
  • dubna: spuštění programu Antivirus
  • dubna: spuštění záručního programu COVID II
  • dubna: účinnost zákona o odkladu splátek úvěrů (zákonné moratorium)
  • května: ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 %
  • května: vláda schválila záruční program pro firmy COVID III
  • července: Sněmovna rozhodla o zrušení daně z nabytí nemovitosti

Čeká nás na podzim/zima 2020

  • října: konec zákonného moratoria na odklad splátek
  • Konec státních podpůrných programů (pravděpodobně)

Zdroj: vlada.cz a cbaonline.cz

Foto: pixabay.com
Zdroj: ČBA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.