Aktuálně:

Babiš a střet zájmů: Polovina Čechů věří, že problém je vyřešen

23.12.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Babiš a střet zájmů: Polovina Čechů věří, že problém je vyřešen

Andrej Babiš slíbil, že se Agrofertu „nevratně vzdá“. Akcie holdingu převede do trustové struktury, kterou bude řídit nezávislý správce pod dohledem nezávislého protektora. Sám prý s firmou nebude mít nic společného, majetek připadne jeho potomkům až po jeho smrti. Téměř polovina Čechů si myslí, že to stačí. Druhá polovina má pochybnosti.

Čísla, která rozdělují

Prosincový průzkum agentury NMS pro Český rozhlas ukazuje zajímavý obraz veřejného mínění. Babišovo řešení považuje za dostatečné 46 procent lidí, opačný názor zastává 39 procent dotázaných. Zbylých 15 procent odpovědělo „nevím“, což je samo o sobě výmluvné.

Zajímavější než celkové číslo je jeho struktura. S Babišovým plánem souhlasí čtyři pětiny voličů ANO a SPD, mezi příznivci Motoristů je to 61 procent. Naopak voliči opozičních stran jsou kritičtí – i když i zde se najde pětina těch, kterým vysvětlení premiéra stačí. Analytička NMS Tereza Friedrichová to částečně přisuzuje faktu, že řešení akceptoval i prezident Petr Pavel, který jmenování Babiše premiérem podmínil právě veřejným představením plánu.

Trust jako řešení?

Babišův model spočívá v trustové struktuře – mechanismu, který má zajistit, že majitel formálně ztratí kontrolu nad svým majetkem. V teorii elegantní nástroj. V praxi? To záleží na detailech, které zatím nejsou zcela jasné. Kdo bude tím nezávislým správcem? Kdo určí nezávislého protektora? A co přesně znamená „nevratně se vzdát“?

Právě tyto otázky rozdělují veřejnost. Zatímco starší lidé – častěji voliči ANO – Babišovo řešení schvalují, mladší generace bývají skeptičtější. Kauza Agrofert se táhne českou politikou už roky a zanechala stopu nedůvěry.

Kontext, který nelze ignorovat

Připomeňme si časovou osu. V roce 2017 byl přijat zákon o střetu zájmů, lidově zvaný „Lex Babiš“. Babiš tehdy převedl akcie Agrofertu a SynBiolu do svěřenských fondů. Evropská komise i české soudy však potvrdily, že holding fakticky ovládal dál, což vedlo k neoprávněnému čerpání dotací. Po volbách na podzim 2025, které ANO vyhrálo, se otázka vrátila s plnou silou. Prezident Pavel podmínil jmenování Babiše premiérem jasným řešením. 

Nejčistším řešením by byl prodej Agrofertu nebo zajištění, aby holding přestal přijímat veřejné prostředky. To Babiš nenabídl. Místo toho zvolil cestu, která má vypadat jako definitivní rozchod, ale ponechává prostor pro pochybnosti.

Polovina Čechů věří, že to stačí. Druhá polovina ne. A právě tato polarizace je možná tím nejpřesnějším obrazem současné české politiky. Důvěra se rozdělila podle stranických linií, věk hraje roli, ale jistota chybí všem. Babiš má měsíc na to, aby svůj plán realizoval. Pak uvidíme, jestli trust opravdu funguje – nebo jestli jde jen o další kapitolu příběhu, který se táhne už příliš dlouho.

Zdroj info: ČTK, průzkum agentury NMS pro Český rozhlas

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?