Analytici: Extrémně suché počasí se dotkne hlavně zemědělců

Zároveň zdraží některé potraviny, zvýší se náklady měst a obcí na vodu, sucho přispěje i ke zvýšení cen elektřiny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Celkové dopady na ekonomiku však podle nich nebudou velké. Horké klima totiž naopak udělalo radost například výrobcům energie ze solárních panelů, producentům nápojů, prodejcům klimatizací i cestovním kancelářím. Podle některých analytiků sucho začíná být vážnější problém než povodně.
„Přímé škody v zemědělství se dají vyčíslit na osm až devět miliard korun,“ řekl analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda. Postiženi jsou hlavně pěstitelé obilovin v čele s pšenicí a ječmenem. V průběhu následujících měsíců se horší úroda těchto obilovin promítne do zdražení pečiva a možná i piva, dodal.
Teplé a suché počasí letos podle něho také podporuje poptávku po elektřině, zejména kvůli klimatizaci nebo chlazení. Počasí tak přispívá i k růstu cen elektřiny. „Rovněž například zmrzlináři si letos mnou ruce. Lze očekávat, že letos bude překonán rekord v produkci zmrzliny v ČR v tomto tisíciletí,“ poznamenal.
„Z makroekonomického pohledu považujeme nejmarkantnější dopad sucha na zemědělství. Jde o třetí nejnižší sklizeň za posledních deset let,“ řekl ČTK analytik Raiffeisenbank František Táborský. Slabší úroda se tak podle něj v druhé polovině roku projeví ve vyšších cenách pečiva a dalších navázaných výrobků. Na druhou stranu se dařilo ovoci. Celkový dopad do cen potravin tak bude pouze v řádu několika mála procent, dodal.
Teplé počasí se také projevuje v maloobchodních tržbách nebo turismu. S vyššími teplotami roste poptávka po klimatizaci a další chladící elektronice. Výsledkem je skokový růst cen těchto výrobků. Roste také spotřeba nápojů všeho druhu. Počasí si pochvalují i provozovatele kempů, kterým se zvýšila návštěvnost. Celkový dopad letošních vysokých teplot na ekonomiku je tak zanedbatelný i díky vzájemné kompenzaci efektů napříč všemi sektory, dodal Táborský.
„Prvním ekonomickým sektorem postiženým suchem je zemědělství,“ souhlasil i analytik Chytrého Honzy Karel Kotoun. Stoupají náklady na zavlažování, jelikož nedostatek půdní vláhy vede k vyčerpání zbytkových zásob, tím pádem roste i riziko neúrody. Navíc sucho ekonomicky dopadá na rozpočty měst a občanů, zvyšuje se i celková spotřeba vody. Nynější počasí vede Čechy také k pořízení klimatizačních zařízení, která v zimě dokážou i vytápět domácnost. Jsou ale méně energeticky úsporná, což vede k vyšší spotřebě energie a následně k vyšším emisím oxidu uhličitého, hlavního viníka klimatických změn. Ty přitom zapříčiňují současná sucha, dodal.
„Sucho začíná být vážnější problém než povodně,“ míní analytik BH Securities Štěpán Křeček. Zatímco povodně mají podle něj jednorázový charakter a kalkulují s nimi pojistné modely, sucho je problém dlouhodobý, který bude zatěžovat českou ekonomiku po mnoho dalších let. Celkové investice na úpravu krajiny a zemědělské půdy, které by zadržovaly vodu v krajině, odhadl na stovky miliard korun. V rámci evropských fondů je však na tuto problematiku vyčleněno jen 13,5 miliardy korun, což do budoucna vyvolá výrazný tlak na státní rozpočet, uzavřel.
ČTK