Ve východní Evropě narůstá úmrtnost mladých dospělých alarmujícím tempem – podle studie Global Burden of Disease vzrostla úmrtnost ve věku 5 až 19 let o 53,9 procenta a ve věku 20 až 24 let o 40,1 procenta mezi lety 2011 a 2023. Hlavními viníky jsou sebevraždy, dopravní nehody, násilí a nakažlivé nemoci, které ohrožují budoucnost celého regionu.
Z komunistického dědictví k současným ranám
Východní Evropa prošla od pádu komunismu v roce 1990 dramatickými změnami. Ekonomické přechody, privatizace a integrace do EU přinesly růst, ale i hluboké jizvy. V 90 – tých letech byla úmrtnost mužů do 65 let několikanásobně vyšší než v západní Evropě, zejména kvůli alkoholismu, dopravním nehodám a násilí. Kardiovaskulární nemoci, často spojené s nezdravým životním stylem, si vybíraly oběti jako neúprosný žací stroj.
Po roce 2000 přišla stabilizace – úmrtnost klesala díky lepší zdravotní péči a ekonomickému růstu. Přesto rozdíly se Západem přetrvávají: míra úmrtí na srdeční choroby je zde téměř pětkrát vyšší. My v Česku jsme se z 90. let poučili, ale trendy ukazují, že staré problémy se vracejí v nové podobě, zejména u mladé generace. Pro porovnání: v 90. letech umíralo více mužů kvůli alkoholu, dnes mladí bojují s duševními problémy.
Alarmující nárůst v číslech
V současnosti, kdy se svět stále vyrovnává s následky pandemie a války na Ukrajině, ukazují data neúprosnou realitu. Podle GBD vzrostla úmrtnost ve věku 5–19 let o 53,9 procenta a ve věku 20–24 let o 40,1 procenta od roku 2011. Sebevraždy tvoří v Evropě 10,2 úmrtí na 100 000 obyvatel mezi 15 a 29 lety, jak hlásí Eurostat. V České republice byla v roce 2023 míra sebevražd 11,6 na 100 000 obyvatel ve věkové skupině 15–29 let, což je mírně nad průměrem EU. A v roce 2024? Nárůst o 25 procent.
Dopravní nehody v EU si v roce 2023 vzaly 20 380 životů, v ČR je to 46 obětí na milion obyvatel – průměr EU, uvádí OECD ve zprávě Health at a Glance: Europe 2024. Celkově je situace stabilní, ale hloubkové analýzy odhalují vliv alkoholu a drog na duševní zdraví. Válka na Ukrajině přidává vrstvu nestability, i když přesná čísla chybí. Je to jako tichý alarm: mladí, kteří by měli stavět naši budoucnost, padají pod vahou současnosti.
Co nás šrámy na duši stojí?
Sebevraždy a duševní poruchy se ve velkém rozjely společně s pandemií, válkou a sociálními tlaky – osamělost v digitální éře, kyberšikana. Nadměrné pití a drogy jsou starým východoevropským dědictvím, dopravní nehody a násilí pak riziky mladistvého chování. Nedostatek specialistů a nízká účast na preventivních programech situaci neulehčují.
Dopady jsou bolestivé. Zvýšené náklady na zdravotnictví a prevenci, ztráty produktivity a předčasná úmrtí, která znamenají méně pracovní síly. Pro rodiny a komunity trauma, pro ekonomiku riziko stárnutí populace. Ekonomiku to stojí miliardy – nepřímé ztráty způsobené duševními onemocněními a nehodami.
Zdroj info: Global Burden of Disease Study (The Lancet), WHO, Eurostat, ČSÚ, OECD, politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
