Aktuálně:

Zlínský soud zmírnil tresty v kauze daňových úniků s petrolejem

14.08.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Zlínský soud zmírnil tresty v kauze daňových úniků s petrolejem

Krajský soud ve Zlíně dnes zmírnil tresty v kauze daňových úniků při obchodech s leteckým petrolejem.

Škoda podle obžaloby přesáhla sto padesát sedm milionů korun. Případ do Zlína už podruhé vrátil Vrchní soud v Olomouci, který loni zrušil rozsudek krajského soudu z července 2016, jenž podnikateli Romanu Vaškůjovi v kauze uložil osm a Stanislavu Nedbálkovi šest let vězení. U obchodníka s pohonnými hmotami Radomíra Vybírala od uložení souhrnného trestu upustil, neboť muž byl dříve za daňové delikty potrestán třinácti lety.
Zlínský soud uložil Nedbálkovi trest v délce tři roky s podmíněným odkladem na pět let, u Vybírala a Vaškůje soud upustil od souhrnného trestu a další trest jim vzhledem k dřívějším odsouzením za jiné daňové delikty neuložil. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i obžalovaný si vzali lhůtu na rozmyšlenou pro případné odvolání.
Soud uznal všechny tři obžalované vinnými, podle předsedkyně senátu Ivety Šperlichové vinu potvrdila řada důkazů. Soud však zmírnil tresty také kvůli tomu, že trestná činnost se stala před 14 lety a řízení se vede již řadu let. U Vaškůje lékaři podle Šperlichové potvrdili vážné onemocnění. V květnu 2009 byl odsouzen na 7,5 roku za jiné daňové úniky při obchodování s palivy, z vězení byl v roce 2012 podmíněně propuštěn. Pokud by mu zlínský soud uložil souhrnný trest na osm let, přidal by mu tak jen půl roku. Zvyšování trestu je podle Šperlichové nadbytečné a neplní úlohu trestu, původní trest je podle ní dostačující.
Nedbálek nebyl dosud soudně trestaný. „Od spáchání trestné činnosti uběhlo 14 let a žije řádným životem. Přijde nám nepřiměřené a neplnící účel a zejména výchovnou úlohu trestu, aby po tolika letech za spáchanou trestnou činnost mu byl ukládán trest spojený s výkonem trestu. Proto jsme uložili trest podmíněně odložený v maximální výměře a doufáme, že i ta délka řízení měla na pana obžalovaného výchovný vliv,“ řekla ČTK Šperlichová.
Případ se týká obchodů, kterými se od května do prosince 2004 zabývala společnost Discovery Travel (DT). Vaškůj byl jejím generálním ředitelem, Nedbálek předsedou představenstva. Podle spisu muži nakupovali letecký petrolej a předstírali, že má být použit do letadel. Byl by tak osvobozen od spotřební daně z minerálních olejů. Velkou část paliva ale firma podle obžaloby využila jinak, byla podle ní smíchána s naftou a prodána čerpacím stanicím pro využití v silniční dopravě.
Nákup petroleje podle obžaloby dojednával Vaškůj, který dodavatele nepravdivě informoval o dodávkách bez nutnosti platit spotřební daň. Vybíral podle spisu jako hlava skupiny zajišťoval financování nákupu a distribuoval pohonné hmoty na čerpací stanice. Nedbálek podle soudu podepsal smlouvu mezi dodavatelem a DT, přičemž podle obžaloby věděl, že část leteckého petroleje bude využita jinak, což prý i organizoval. Obžalovaným hrozilo až deset let vězení, vinu popírali. Dnešního líčení se zúčastnil pouze Nedbálek, Vaškůj s Vybíralem se z něj omluvili.
V případu byl obžalován i úředník Dušan Gajdošík. Stejně jako u Vybírala mu krajský soud před dvěma lety další trest neuložil, protože ho už vrchní soud potrestal za machinace s DPH při obchodech s pohonnými hmotami. Odpykává si 9,5 roku vězení.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.