Aktuálně:

Životní úroveň vlastní domácnosti hodnotí kladně padesát šest procent Čechů

21.10.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Životní úroveň vlastní domácnosti hodnotí kladně padesát šest procent Čechů

Do hodnocení hospodářské situace domácností v Česku se ekonomické důsledky koronavirové epidemie zatím příliš nepromítly.


Za dobrou považovala v září životní úroveň vlastní domácnosti více než polovina obyvatel, zatímco opačný názor měla přibližně desetina lidí. Je to podobný výsledek jako ve stejném měsíci loňského roku, tedy půl roku před propuknutím epidemie v ČR. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM).
Jako dobrou nebo dokonce velmi dobrou hodnotilo letos v září životní úroveň své domácnosti padesát šest procent Čechů. Naopak za špatnou či velmi špatnou ji mělo 12 procent dotázaných. Necelá třetina respondentů pak životní úroveň své domácnosti charakterizovala jako ani dobrou, ani špatnou.
„Oproti předchozímu výzkumu z června 2020 se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti statisticky významně nezměnilo,“ uvádí autoři výzkumu. Aktuální hodnocení je podle nich srovnatelné i s výsledky z loňského září, kdy životní úroveň své domácnosti hodnotilo pozitivně padesát čtyři procent lidí, zatímco jedenáct procent ji vnímalo jako špatnou.
„Do hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se nastupující ekonomická krize zatím zřetelně nepromítla,“ konstatuje CVVM. Podle autorů průzkumu to ale není překvapivé, protože hodnocení životní úrovně vždy vykazovalo značnou setrvačnost a na změny ekonomického vývoje reagovalo zvolna a s určitým časovým odstupem.
Skeptičtěji než k ekonomické situace vlastní rodiny se Češi staví k hodnocení hospodářské situace celé země. Pozitivně ji v září hodnotilo dvacet jedna procent respondentů. Více než třetina dotázaných ji naopak charakterizovala jako špatnou. Za ani dobrou, ani špatnou považuje hospodářskou situaci ČR čtyřicet dva procent občanů.
Při srovnání s červencovými výsledky se hodnocení hospodářské situace země zhoršilo. Podíl pozitivního hodnocení byl září o pět procentních bodů nižší, a vrátil se tak na podobnou hodnotu, jakou měl v červnu. „V porovnání s obdobím před nástupem koronavirové pandemie je aktuální hodnocení ekonomické situace výrazně horší a je zhruba srovnatelné s úrovní, na které se pohybovalo naposledy v průběhu první poloviny roku 2015,“ dodává CVVM.
Průzkum se konal mezi 5. a 20. zářím. Zapojilo se do něj 951 lidí ve věku od patnácti let.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.