Aktuálně:

Zaměstnavatelé budou muset od července hlásit všechny dohody o provedení práce (DPP)

07.06.2024, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Zaměstnavatelé budou muset od července hlásit všechny dohody o provedení práce (DPP)

Zaměstnavatelé budou od 1. července povinni vést evidenci veškerých dohod o provedení práce (DPP), a to jak pojištěných, tak zcela nově i nepojištěných. Každý měsíc budou muset sdělovat seznam všech pracovníků zaměstnaných na DPP včetně jejich příjmů příslušné územní správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Formulář budou firmy předkládat do 20. dne následujícího měsíce, poprvé tedy za červenec, a to do 20. srpna 2024. Téma dále přibližuje přímo daňová poradkyně Monika Lodrová, která působí ve společnosti BDO.

Zákonodárci v rámci konsolidačního balíčku v závěru minulého roku provedli zásadní změny v pojistných a daňových pravidlech pro příjem z činnosti vykonávané na základě DPP. Cílem bylo, aby se zamezilo řetězení nepojištěných dohod, kdy někteří zaměstnanci realizují příjmy v řádech deseti tisíc korun bez odvodu pojistného.

Pravidla, která zákonodárci nastavili, se však setkala se značným odporem z řad zaměstnavatelů i odborné veřejnosti a byla proto následně upravena novelou (pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 570). Upravená pravidla pro odvod pojistného tak mají platit až od 1. 1. 2025, nicméně povinnost evidence zaměstnanců na DPP z konsolidačního balíčku zůstala zachována a nabude účinnosti již k 1. 7. 2024. 

Evidence umožní úřadům shromažďovat data potřebná ke správě nového systému pojištění DPP. ČSSZ by měla zjištěné údaje sdělovat také zdravotním pojišťovnám.

Jak to bude fungovat

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky na DPP, budou tedy povinni vést jejich evidenci a do 20. dne následujícího měsíce prostřednictvím Výkazu příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce (VP DPP či Výkaz DPP) budou tyto informace elektronicky sdělovat na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Prostřednictvím Výkazu DPP se budou oznamovat také nástupy a skončení pracovního vztahu osob pracujících na DPP. Pojištěné DPP tedy již nebude potřeba zvlášť oznamovat prostřednictvím „Oznámení o nástupu či skončení zaměstnání“.

Nejpozději do 20. 8. 2024 (v prvním Výkazu DPP) budou muset být přihlášeni zaměstnanci, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, pokud DPP dále pokračuje i v červenci.

Nepřihlášení zaměstnavatelé (ti, kteří doposud zaměstnávali jen „nepojištěné“ dohodáře) se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30. 7. 2024. Následně jim bude přidělen variabilní symbol a obdobně jako již registrovaní zaměstnavatelé budou odesílat první Výkaz DPP do 20. 8. 2024.

Zaměstnavatelé by se měli připravit co nejdříve

ČSSZ zveřejnila na svých webových stránkách datové věty pro nový formulář, aby si zaměstnavatelé a jejich dodavatelé softwarových řešení mohli včas upravit své systémy. Informace uvedené v elektronicky podaném výkazu DPP budou zejména:

  • Měsíc a rok, za který se výkaz podává;
  • název, IČO a variabilní symbol zaměstnavatele, kód místně příslušné OSSZ či PSSZ;
  • údaje o každé osobě pracující na DPP – jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, pohlaví, kód zdravotní pojišťovny, občanství, zaměstnání od a do, druh DPP, zúčtované příjmy.

Rekapitulace pravidel pro pojistné a daň u příjmů z DPP:

  • Od 1. 7. 2024 – povinnost evidence veškerých DPP a měsíčního podávání Výkazu DPP.
  • Do 31. 12. 2024 – režim pojistného a zdanění se nemění, tj. z odměny do 10 tis. Kč u jednoho zaměstnavatele se neodvádí pojistné a při nepodepsaném prohlášení poplatníka se aplikuje srážková daň.
  • Od 1. 1. 2025 – režim:
    • „oznámené“ dohody, tj. první zaměstnavatel, který DPP oznámí, aplikuje limit rozhodné částky pro účast na pojistném do ca. 10,5 – 11 tis. Kč za měsíc, přičemž při nepodepsaném prohlášení poplatníka aplikuje zaměstnavatel na odměnu z dohody srážkovou daň; 
    • „ostatní“ dohody – limit 4 000 Kč za měsíc, režim zaměstnání malého rozsahu, tedy do rozhodné částky, se pojistné odvody nehradí a aplikuje se srážková daň. Nad limit se pojistné hradí a sráží se daň zálohová.

Monika Lodrová, vedoucí oddělení daně z příjmů fyzických osob ve společnosti BDO

Foto: Pixabay

Zdroj: EPIC PR


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.