Aktuálně:

Z programu SAFE téměř 48 miliard zlotých na dělostřelectvo. Polsko ukazuje priority

01.03.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Z programu SAFE téměř 48 miliard zlotých na dělostřelectvo. Polsko ukazuje priority

Varšava rozdala karty a ukázala, kam míří její obranné priority. Z celkových 170 miliard zlotých, které Polsko plánuje investovat do zbrojních projektů v rámci evropského programu SAFE, poputuje téměř 48 miliard na dělostřelecké systémy. To je víc než čtvrtina celkového balíku – a je to jasný signál, kam se ubírá moderní válčení.

Když rakety mluví hlasitěji než diplomacie

Magdalena Sobkowiak-Czarnecká, vládní zmocněnkyně pro program SAFE, zveřejnila detailní rozpis investic. Dělostřelectvo dostane 48 miliard zlotých, těsně za ním následuje protivzdušná, protiraketová a protidronová obrana s 44 miliardami. Na pozemní boj a podpůrné systémy jde přes 32 miliard, na munici necelých 24 miliard.

Zbývající prostředky míří do strategické dopravy, vesmírných kapacit, nových technologií a iniciativy Bezpečný Baltik. Vojenská mobilita si vyslouží více než devět miliard, projekty odolnosti včetně policie a pohraniční stráže dostanou přes sedm miliard zlotých.

Polsko se tak stává největším využivatelem programu SAFE, který Evropská komise představila loni v březnu v rámci bílé knihy o evropské obraně s názvem Připravenost 2030. Celkový objem programu činí až 150 miliard eur – Varšava si z něj požádala o půjčky v hodnotě 43,7 miliardy eur na realizaci 139 obranných projektů. Největší krajíc z celého koláče.

Devět z deseti korun zůstane doma

Podle odhadů Agentury pro vyzbrojování se 89 procent prostředků využije v polském obranném průmyslu, pouze 11 procent poputuje do zahraničí. To není náhoda – jde o promyšlenou strategii, jak posílit domácí zbrojovky a snížit závislost na externích dodavatelích.

Státní tajemník ministerstva obrany Cezary Tomczyk potvrdil, že finance získají různé domácí podniky. Mezi nimi vyčnívá firma PIT-RADWAR, autor prvního komplexního evropského antidronového systému San, který má chránit východní hranici země. Polsko nejen nakupuje zbraně, ale buduje vlastní technologické know-how.

Politický konflikt v pozadí

Program SAFE se ovšem v Polsku nestal jen technickou záležitostí. Po schválení implementace Sejmem vyzvala vláda prezidenta k urychlenému podpisu zákona zatímco opozice způsob realizace kritizuje. Prezident má rozhodnutí o případném vetu oznámit v nejbližších týdnech.

Smlouvy v rámci programu mají být podepisovány v letech 2026 a 2027, dodávky vybavení by měly být dokončeny do roku 2030. Polsko masivně investuje především do raketového dělostřelectva s dlouhým dosahem, včetně systémů HIMARS a Homar-K.

A co my?

Pro srovnání: Česká republika předložila Evropské komisi plán zahrnující nákup tanků Leopard 2A8, pořízení vozidel Tatra T-815 a výstavbu části dálnice D11. Žádáme v porovnání s Polskem o relativně nízkou částku. Možná je to pragmatismus, možná opatrnost. Polsko každopádně ukázalo, že program SAFE bere vážně. Velmi vážně. 

Zdroj info: Teraz

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.