Aktuálně:

Rozdíl výnosů českých a německých dluhopisů je nejvyšší za pět let

21.04.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rozdíl výnosů českých a německých dluhopisů je nejvyšší za pět let

Desetiletý český dluhopis má v současné době výnosnost zhruba devět desetin procenta, kdežto německý necelé dvě desetiny procenta.

Rozdíl mezi výnosem českého a německého desetiletého státního dluhopisu je tak nejvyšší od roku 2012. Zahraniční investoři vlastní více než dvě pětiny tuzemských státních dluhopisů v objemu přes půl bilionu korun.
Upozornil na to ekonom Komerční banky Marek Dřímal v tiskové zprávě. Podle něj jsou důvody tohoto stavu ukončení devizových intervencí České národní banky a rostoucí šance na brzké zvýšení úrokových sazeb ČNB.
Desetiletý český dluhopis v současnosti ekonoma Dřímala vynáší asi 0,9 procenta, výnos desetiletého německého dluhopisu pak poklesl na 0,17 procenta. „Ještě v letošním lednu byl přitom výnos desetiletých dluhopisů prakticky shodný, na pár dnů byl výnos toho českého dokonce nižší,“ upozornil Dřímal.
Jak ekonom Komerční banky podotýká, v Evropě je rozdíl mezi výnosy dluhopisů považován za jeden z ukazatelů důvěryhodnosti státu a jeho závazků. Měřítkem jsou zpravidla právě německé dluhopisy. „Ideálním stavem je co nejmenší rozdíl oproti výnosům německých dluhopisů, které jsou brány jako nejkvalitnější,“ doplnil.
Snížení výnosů německých dluhopisů odráží napětí v současném světě
Prudký pokles výnosů z německých dluhopisů v několika posledních týdnech je podle Dřímala způsoben nervozitou spojenou s prezidentskými volbami ve Francii, s geopolitickým napětím v Sýrii a na Korejském poloostrově a rovněž zklamáním trhů z domácí politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Dřímal pak odhaduje opětovné posílení německých dluhopisů a snížení rozdílu mezi výnosností dluhopisů českých a německých. „Předpokládáme, že výše zmíněné rizikové faktory nakonec odezní. To by mělo podpořit růst německých výnosů. České by měly růst také, ale pomalejším tempem. Jejich rozdíl by se měl proto snižovat.“
Také řada dalších analytiků oslovených agenturou ČTK již dříve uvedla, že výnosy českých státních dluhopisů po ukončení devizových intervencí ČNB vzrostou. Tento typ cenných papírů využívají zahraniční investoři krom jiného jako nástroj pro uložení nakoupených korun, jež plánují po nedávném ukončení závazku prodat za eura.
Zahraniční investoři drží více než dvě pětiny českých státních dluhopisů
Více než dvě pětiny českých státních dluhopisů vydaných v korunách drží ve svém portfoliu investoři ze zahraničí. V absolutním vyjádření se jedná o částku 602 miliard z celkových 1,433 bilionu korun dluhopisů vydaných na tuzemském trhu. Celkově drží stát ke konci února vydané dluhopisy za 1,647 bilionu korun.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.