Aktuálně:

Pojišťovnám se zvyšují náklady na léčbu rakoviny

09.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pojišťovnám se zvyšují náklady na léčbu rakoviny

Více než sedmnáct miliard korun vydaly v minulém roce na léčbu rakoviny tři největší zdravotní pojišťovny v České republice, pokrývající

zhruba osmdesát procent tuzemského trhu. Vyplývá to z informací, které pojišťovny poskytly agentuře ČTK. Náklady se v posledních letech zvyšují, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny především z důvodu rostoucích výdajů na biologickou léčbu.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), největší pojišťovna na tuzemském trhu, evidující 5,9 milionu klientů, vyčíslila v minulém roce výdaje na léčbu rakoviny na 13,97 miliardy korun. Meziročně to bylo zhruba o 900 milionů korun více. S některou z onkologických diagnóz se loni léčilo 305 630 jejích klientů, což je zhruba o 6850 občanů více oproti roku 2015. Tiskový mluvčí VZP Oldřich Tichý uvedl, že v posledních letech výdaje na léčbu rakoviny rostou dvakrát rychleji než počet nemocných: „Rychlý růst výdajů souvisí zejména s nástupem nových léčivých přípravků, jichž v posledních letech přichází do praxe velké množství. Jde zejména o tzv. biologickou léčbu.“ Náklady na biologickou léčbu pacientů VZP s diagnostikovanou rakovinou činily v minulém roce zhruba 2,5 miliardy korun, když meziročně vzrostly asi o čtvrt miliardy korun.
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, která je druhou největší na českém trhu, vynaložila podle své mluvčí Hany Kadečkové za první polovinu roku 2016 náklady ve výši 1,1 miliardy korun. Za celý rok 2015 pak vynaložila dvě miliardy korun na léčbu 15 680 pacientů s některou z onkologických diagnóz. Oproti roku 2014 se jednalo o nárůst ve výši 70 milionů korun, počet pacientů byl přitom nižší o 170 osob.
Třetí největší tuzemská pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, evidovala náklady na léčbu onkologických onemocnění v minulém roce ve výši 2,1 miliardy korun, jak informovala ČTK mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jsou zhoubné nádory druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. V roce 2015 na toto onemocnění zemřelo asi 26 850 občanů, tedy 24 procent z celkového počtu zemřelých v tuzemsku.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.