Aktuálně:

Na penzi si v prvním kvartálu spořilo čtyři a půl milionu lidí

30.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na penzi si v prvním kvartálu spořilo čtyři a půl milionu lidí

V takzvaném třetím pilíři penzijního systému spořilo koncem prvního čtvrtletí přes čtyři a půl milionu občanů, o sedmnáct tisíc méně

než koncem loňského roku. Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření dosáhl v prvním kvartálu více než osmi a půl miliardy korun. Informace vyplývají ze statistik Ministerstva financí, které má k dispozici ČTK.
Konkrétně v rámci takzvaného třetího pilíře penzijního systému, kdy stát za daných podmínek občanům přispívá k jejich úsporám, spořilo na penzi 4,519 milionu lidí. V transformovaných fondech, kam již občané více nemohou vstupovat, bylo evidováno 3,928 milionu lidí, asi o 71 tisíc účastníků méně než na konci minulého roku. V rámci doplňkového penzijního spoření, jež penzijní připojištění nahradilo od roku 2013, si spoří 590 tisíc lidí, o 53 tisíc více než na konci roku 2016.
V prvním kvartálu tohoto roku dosáhl objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření částky 8,6 miliardy korun. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka vzrostl proti konci loňského roku o 24 korun na 644 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka stoupl o 23 korun na 629 korun a účastníka doplňkového penzijního spoření o devět korun na 750 korun.
Objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření dosáhl v prvním kvartálu tohoto roku na 1,7 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření se zvýšil na 129 korun, o dvě koruny ve srovnání s minulým rokem. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 125 korun (růst o jednu korunu) a na doplňkové penzijní spoření 158 korun (nárůst o dvě koruny).
Možnost uzavírání nových smluv o penzijním připojištění skončila 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 mohou občané ČR uzavírat pouze nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To se liší zejména nutností výběru investiční strategie a tím, že nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta. A navíc nové fondy neumožní klientům vybrat polovinu naspořených prostředků po 15 letech. Na druhé straně však nabízí možné vyšší zhodnocení. Občané ČR se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Počet účastníků penzijního připojištění ve fondech třetího pilíře:


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.