Aktuálně:

Guvernér ČNB Rusnok si loni vydělal více než tři miliony

04.04.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Guvernér ČNB Rusnok si loni vydělal více než tři miliony

Současný guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok si v minulém roce přišel v centrální bance na více než tři

miliony korun čistého. Nejméně si ve vedení ČNB vydělali noví členové bankovní rady, Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. Ti jsou jejími členy od prvního července loňského roku. ČNB o tom informovala ve své výroční zprávě o výsledku hospodaření předložené poslancům.
Jiří Rusnok, který si v roce 2016 přišel z pozice své funkce na 3,17 milionu korun čistého, působí ve funkci guvernéra ČNB od 1. července 2016. Před touto funkcí působil jako člen bankovní rady, ještě dříve byl předsedou úřednické vlády ČR jmenované prezidentem Milošem Zemanem.
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl si dle zveřejněné zprávy vydělal 3,1 milionu čistého, druhý viceguvernér Vladimír Tomšík pak zhruba tři miliony. Miroslav Singer, předchozí guvernér ČNB, jenž v centrální bance skončil v polovině roku 2016, měl čistý příjem 2,1 milionu korun. Nejméně si ve vedení ČNB vydělali členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký, kteří měli čistou mzdu zhruba 1,3 milionu.
Náklady na zaměstnance ČNB činily 1,4 miliardy 
Osobní náklady na všechny zaměstnance ČNB si v roce 2016 vyžádaly 1,4 miliardy korun, čímž zaznamenaly asi 7% meziroční nárůst. Tyto náklady vedle mezd zahrnují i benefity nebo náklady na vzdělávání. Růst nákladů vyplynul podle zprávy jak z výsledků kolektivního vyjednávání, tak z postupného obsazování nových pracovních pozic. Počet zaměstnanců ČNB se v roce 2016 rozrostl o šestnáct míst na 1365. Centrální banka také uvádí, že navyšování počtu zaměstnanců bude pokračovat. Jedním z důvodů je, že od prosince 2016 získala novou pravomoc, a sice dohlížet nad trhem spotřebitelských úvěrů včetně nebankovních subjektů.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.