Aktuálně:

Češi drží na běžných účtech přes pět set miliard korun

18.04.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Češi drží na běžných účtech přes pět set miliard korun

Občané ČR drželi koncem letošního ledna více než jeden bilion korun na běžných účtech, téměř o čtvrt miliardy více než

před dvěma lety.
Na běžných účtech mají Češi dvakrát víc peněz, než kolik drží na zbylých typech netermínovaných vkladů včetně spořicích účtů. Informace o tom přinesl server Bankovnipoplatky.com s odkazem na údaje ČNB. Úročení běžných účtů se přitom blíží nule. Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda míní, že zveřejněná data potvrzují nadměrnou opatrnost Čechů při nakládání s vlastními penězi. „Pro podstatnou část Čechů je zkrátka ,lepší vrabec v hrsti‘ než ,holub na střeše‘, a to i přesto, že jim vrabčák v rukou bez užitku chřadne. Zkušenost s tunelováním bank a privatizačních fondů 90. let nebo propady burz v souvislosti s nedávnou světovou finanční krizí jejich opatrnost umocňují.“
Vyšší částka na běžném účtu? Výnosy z úroků jdou bance
Patrik Nacher, provozovatel portálu Bankovnipoplatky.com, tvrdí, že Češi v rámci běžných účtů přenechávají bankám výnosy z úroků. „Klienti na jedné straně bankám platí poplatky za používání svých běžných bankovních účtů, na straně druhé na nich nechávají zbytečně i peníze, které nepoužijí pro každodenní potřebu. Takže jejich peníze na neúročených účtech doslova spí. Vedle bankovních poplatků tak bankám nechávají i úroky, které by jinak získali převedením svých peněz na lépe úročené spořicí účty,“ míní Nacher.
V současnosti jsou úroky z běžných účtů těsně nad nulou
Průměrný úrok na běžných účtech je dle Nachera dlouhodobě logicky výrazně nižší než na spořicích účtech. V současnosti se úrok běžných účtů pohybuje těsně nad nulou. Na většině běžných účtů se tak dnes klientům nezhodnocuje takřka nic. Patrik Nacher si také myslí, že by klienti měli případně ponechat peníze na takových běžných účtech, které jsou úročeny jako účty spořicí. V Česku je dnes podle něj takový běžný účet fakticky dostupný jen u Air Bank (nabízí úročení vkladů ve výši jednoho procenta ročně). Banka má podmínku, že klient musí její platební kartou měsíčně provést alespoň pět plateb. Úročení se pak týká zůstatku do 100 tisíc korun. Další finanční instituce Wüstenrot už nabízí na svém běžném účtu úrokovou sazbu rapidně nižší, a to 0,1 procenta. Ostatní bankovní domy se potom pohybují okolo 0,01 procenta, dodal Nacher.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.