Aktuálně:

Většina Čechů žije spokojeně, každý druhý bez problémů spoří

26.05.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Většina Čechů žije spokojeně, každý druhý bez problémů spoří

Prakticky všichni Češi zvládají bez problémů pokrýt základní výdaje na živobytí.

Téměř polovina si dokáže spořit bez výraznějšího dopadu na rozpočet. Češi nejčastěji šetří na horší časy a na dovolenou, na niž si odkládá finance více než třetina domácností. Téměř šedesát procent lidí nevyužívá žádný úvěrový produkt. Informace vyplývají z průzkumu Poštovní spořitelny mezi více než 1500 respondenty.
„U naprosté většiny respondentů převládala v odpovědích spokojenost. Jsme spokojeni se svým životem a z finančního hlediska si většina z nás může dovolit pokrýt vše potřebné, a ještě něco navíc. Po zaplacení základních životních nákladů zbude téměř dvěma třetinám obyvatel dostatek peněz na financování jejich zájmů a koníčků a více než polovina si může bez problémů dovolit i nákup kvalitnějších a zdravějších potravin,“ komentoval výsledky člen představenstva ČSOB Petr Hutla.
Průzkum ukázal, že více než polovina Čechů, a to 58 procent, nevyužívá žádný úvěrový produkt. Spotřebitelský úvěr splácí dvacet procent obyvatel a hypoteční úvěr dvanáct procent populace. Lidé jsou v 60 procentech ochotni půjčovat si na nové bydlení, ve 41 procentech na nové auto a ve 40 procentech na rekonstrukci domu a bytu. Na druhé straně v zásadě odmítají půjčky na dovolenou nebo na vánoční dárky, kdy k těmto půjčkám jsou ochotna pouhá dvě procenta lidí.
Dále z průzkumu vyplývá, že na 78 procent Čechů má sjednáno spořicí produkt, kdy se nejčastěji jedná o některý ze státem podporovaných, jako jsou penzijní připojištění, stavební spoření nebo životní pojištění. Přitom 48 procent obyvatel zvládá spořit bez většího dopadu na rozpočet.
Průzkum také potvrdil, že kamenné pobočky jsou i navzdory rozšiřující se nabídce online produktů stále nepostradatelnou součástí komunikace s klienty. „Lidé stále chodí na pobočky bank i kvůli nejběžnějším produktům. Pokud si chtějí například sjednat běžný účet, zvolí pobočku 61 procent Čechů,“ dodal Petr Hutla.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.