Aktuálně:

Ministerstvo financí chce zjednodušit privatizaci státního majetku

29.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ministerstvo financí chce zjednodušit privatizaci státního majetku

Ministerstvo financí navrhuje urychlit a zjednodušit proces prodeje drobného státního majetku.

Vláda by díky tomu v budoucnu už nemusela rozhodovat o každém prodeji i drobného státního majetku. Změnou má odpadnout nadměrné zatěžování schůzí vlády formálními záležitostmi. Návrh novely zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby poslalo Ministerstvo financí k připomínkám. Návrh zachovává také možnost, aby o případném prodeji rozhodoval kabinet sám.
Současné znění zákona o přímém prodeji majetku uvádí, že o prodeji státního majetku rozhoduje vláda. Kromě toho je možné státní majetek rovněž prodat prostřednictvím veřejné soutěže, dražby nebo ho bezúplatně převést na obce či kraje. Ačkoli v takovém případě už dnes vydává rozhodnutí Ministerstvo financí, kabinet má pravomoc požadovat, aby o tomto kroku rozhodl sám.
Novela dále zachovává možnost, aby ministerstvo jakýkoli návrh o privatizaci předložilo vládě. Zároveň jej kabinet bude muset projednat, pakliže se nepodaří bez rozporu vyřešit připomínkové řízení, které předchází každému rozhodnutí o prodeji. Připomínkového řízení se účastní všechna ostatní ministerstva, Česká národní banka, Úřad vlády a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Ministerstvo financí vidí pozitivní dopad novely v tom, že „odpadne nadměrné zatěžování schůzí vlády projednáváním a v naprosté většině formálním potvrzováním stovek drobných položek, jako jsou pozemky malých výměr pod stavbami jiných vlastníků a stavby drobného rozsahu,“ píše se v návrhu.
Ministerstvo financí dále ve svém materiálu požaduje vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s návrhem již v prvním čtení. Podle ministerstva je úprava pouze jednoduchou změnou zákona, která nemá žádný významný dopad do jakékoli oblasti a spočívá pouze v administrativním zjednodušení procesu převodů majetku. „S ohledem na charakter navrhované změny se současně navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení,“ uvedlo dále v textu ministerstvo.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.