Aktuálně:

Výstavba nového kostela se téměř celá zaplatí z pojistky

18.08.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Výstavba nového kostela se téměř celá zaplatí z pojistky

Pojišťovna na stavbu nového kostela v Třinci-Gutech, který vznikne do dvou let na místě vyhořelé památky z 16.

století, poskytne dvacet milionů korun. Na takovou částku jsou pojištěny budovy Ostravsko-opavského biskupství. Na dotaz ČTK to uvedl pracovník stavebního odboru Ostravsko-opavské diecéze Miroslav Hurník. Pojistka kryje také interiér, na jeho obnovu ale půjdou i peníze z vyhlášené veřejné sbírky. Celkem už dárci poskytli přes šest set tisíc korun.
„První jednání s pojišťovnou už bylo. Nic nenasvědčuje tomu, že by se pojišťovna zdráhala škodu uhradit. Potvrdili jsme si, že objekt byl pojištěný. Nyní se musí přesně stanovit škoda,“ řekl Hurník. Dodal, že obecně jsou budovy biskupství proti požáru pojištěny na 20 milionů korun. Podle odhadů by přibližně stejnou sumu měla stát stavba nového kostela.
Podle předpokladů by tedy pojistka měla pokrýt celou stavbu či její podstatnou část. „Vycházíme zatím z odhadů a našich zkušeností. I z velikosti stavby. Přesné náklady na stavbu nového kostela budou jasné po vyhotovení projektu,“ řekl Hurník. Dodal, že mnohem složitější je situace ve vztahu k interiéru. Oheň zničil vybavení, jehož součástí byly například obrazy ze 16. století či vzácný oltář.
V tomto směru budou podle Hurníka jednání ještě pokračovat. Záležet bude i na směru, kterým se obnova kostela vydá. Zda se budou vyrábět repliky zničených věcí, či se interiér vybaví novým mobiliářem. „Záležet bude i na názoru památkářů,“ uvedl. V tuto chvíli proto není podle něj jasné, kolik pojišťovna z pojistky interiéru zaplatí. Předpokládá se ale, že tato částka nepokryje náklady na nové vybavení kostelíka.
Město Třinec zřídilo konto, na kterém se schází příspěvky dárců. „Okamžitě po události se zvedla obrovská vlna solidarity. Po dohodě s biskupstvím jsme se proto rozhodli vyhlásit veřejnou sbírku na obnovu kostelíka,“ řekla ČTK starostka Třince Věra Palkovská. Po necelém týdnu od vyhlášení sbírky poslali lidé na sbírkové konto přes 630 tisíc korun. Jednotlivé částky se pohybují od jedné koruny po 150 tisíc korun.
Zájem je jak ze strany jednotlivců, tak firem, či dokonce některých měst. „Velmi si této solidarity vážíme a všem děkujeme za podporu. Kostel v Gutech byl nejen nejstarší památkou našeho města, ale historickým skvostem celého Těšínského Slezska,“ uvedla Palkovská.
Kostel v Gutech vyhořel předminulý týden v noci na středu. Policie krátce nato zadržela tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka. Podle ní stavbu zapálili úmyslně. Minimálně jeden v tom chtěl pokračovat a měl vybrán už další objekt.
Autoři: dvc, gcm (ČTK)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.