Aktuálně:

Výdaje na dávky pro chudé by se měly příští rok snížit

03.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Výdaje na dávky pro chudé by se měly příští rok snížit

Výdaje na dávky pro chudé by se měly příští rok citelně snížit.

Do pomoci v hmotné nouzi by mělo putovat o šest set milionů korun méně než letos, tedy zhruba osm miliard. Navyšovat by se neměla ani suma na státní sociální podporu, tedy na rodičovskou, příspěvky na bydlení či přídavky na děti. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu. Zvedat by se výrazněji neměl ani obnos na příspěvky na péči pro seniory a postižené.
Dávky v hmotné nouzi zahrnují příspěvek na živobytí, mimořádnou okamžitou pomoc a doplatek na bydlení. Ze státní sociální podpory se vyplácejí rodičovské, přídavky na děti a příspěvky na bydlení, ale i porodné a pohřebné.
Autoři v materiálu uvedli, že výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi navrhli „v souladu s ekonomickým růstem a ve vazbě na úroveň zaměstnanosti“. Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost a ekonomice se daří. Ministerstvo financí předpokládá, že se zaměstnanost do roku 2021 bude každoročně ještě zvedat a míra nezaměstnanosti se udrží na 2,3 procenta. Hrubý domácí produkt by měl dál růst a zvyšovat se mají i výdělky.
Loni do dávek pro chudé putovalo 7,5 miliardy korun. Letos by se na pomoc v hmotné nouzi mělo vydat 8,6 miliardy. Příští rok by se částka měla snížit na 8,03 miliardy korun. V roce 2020 by to mělo být osm miliard a v roce 2021 pak 7,9 miliardy. Suma na podpory v nezaměstnanosti by měla příští a přespříští rok proti letošku být vyšší o 300 milionů, činit by měla 7,3 miliardy. V roce 2021 by to mělo být pak ještě o 200 milionů víc.
Na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče by podle navrhovaného rozpočtu ministerstvo práce mělo každý rok až do roku 2021 mít 44,75 miliardy korun. Je to stejná suma jako letos. Programové prohlášení připravované vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů přitom počítá s výrazným zvýšením rodičovské. Zvednout by se měla z 220 tisíc na 300 tisíc korun, do výhledu výdajů se to nepromítlo.
Ve výhledu na další roky není ani zvýšení příspěvku na péči, který dostávají senioři a handicapovaní. Příjemců každý rok kvůli stárnutí společnosti přibývá a potřebují také víc opatrování. Letos by se na příspěvky mělo vyplatit 26 miliard korun. Je to o 830 milionů víc než loni. Příští rozpočet pak počítá proti letošku s navýšením o 600 milionů na 26,6 miliardy.
Ministerstvo financí v návrhu uvedlo, že výdaje vycházejí z pravidel a zákonů, které platí nyní. Dopad nových norem, které se plánují a ještě nejsou schválené, se do výhledu nepromítá. Ministerstvo práce nyní předložilo dvě novely, které mají citelně snížit dávky na bydlení početnějším rodinám a lidem v ubytovnách. Podle plánu by měly platit od příštího roku.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.