Výbor ROP bude řešit Čapí hnízdo v polovině ledna

ledna. Novinářům to řekla předsedkyně výboru a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Kvůli padesátimilionové dotaci pro Čapí hnízdo obvinila policie kromě jiných i premiéra Andreje Babiše (ANO) a žádá sněmovnu o jeho vydání. Ředitel úřadu regionální rady Kamil Munia uvedl, že se jeho úřad přihlásil k případné škodě v rámci trestního řízení.
Ministerstvo financí navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. Ve středních Čechách se to týká Čapího hnízda a výstavby sportovně-rekreačního zařízení v Kosmonosech na Mladoboleslavsku, kde jsou ale nesrovnalosti jen v části projektu.
Vyjmutí znamená, že na projekty bude pohlíženo jako na národní dotace. Byly již předfinancovány ze státního rozpočtu, a fakticky tak nenastane změna financování. Umožní to, aby ČR od Evropské komise dostala maximální možnou částku, kterou pro operační program mohla z EU obdržet. „Nebavíme se ale o vyjmutí ve smyslu, jestli došlo, nebo nedošlo k nějakému pochybení, ale ve smyslu vyjmutí kvůli tomu, aby mohl být regionální operační program uzavřen,“ uvedl ředitel Munia.
Člen výboru za opoziční TOP 09 Jan Jakob podotkl, že pokud bude projekt vyjmut, dopadne finanční zátěž na české daňové poplatníky. „Pokud bychom tak učinili, nejednalo by se už o evropskou dotaci, ale o dotaci národní. Jinými slovy na Babišovu luxusní daču bychom se složili my všichni. Zároveň by nebyl Babiš postižitelný evropskými orgány,“ prohlásil Jakob.
Pokorná Jermanová zopakovala, že bude hlasovat pro vyjmutí, protože takový postup doporučuje Ministerstvo financí. Kdyby se členové výboru rozhodli opačně, program by nebyl uzavřen a pokračoval by dál.
Pokud by se prokázalo, že dotace byla přidělena neprávem, poskytovatel by měl prostředky vymáhat po příjemcích. V případě Čapího hnízda by se to zřejmě týkalo nástupnické firmy. „Musíme si udělat analýzu, kdo přebírá povinnosti a práva původního příjemce,“ řekl Munia.
Opozice kritizovala skutečnost, že úřad členům výboru nechce poskytnout zprávu OLAF. Munia řekl, že se řídí doporučením Nejvyššího státního zastupitelství a vyjádřením Ministerstva financí. Podle Jakoba a dalšího člena výboru za opoziční STAN Věslava Michalika jim Munia přitom ještě nedávno sliboval, že zprávu dostanou. Nakonec ale budou mít k dispozici jen některé části. Ředitel to zdůvodnil tím, že nemohou být porušována práva jiných osob, případně mařeno vyšetřování. Zastupitel za opoziční ODS Martin Kupka pokládá za absurdní, aby výbor jednal o závěrech zprávy, a neměl ji k dispozici. „ANO se zjevně rozhodlo pro pštrosí politiku a pokračuje v utajování zjevně velmi významných a nepříjemných skutečností,“ uvedl. ODS bude podle něj usilovat o to, aby se členové výboru mohli s celým dokumentem seznámit. Munia zdůraznil, že závěry zprávy OLAF nejsou nutnou podmínkou pro rozhodování členů výboru. „Oni by museli rozhodovat o vynětí výdajů, i kdyby ta zpráva vůbec neexistovala,“ podotkl.
Munia sám zprávu obdržel a seznámil se s ní, hejtmanka nikoli. „Tu zprávu nemám, neviděla jsem a nechci ji vidět dřív, než ji budou mít možnost vidět všichni ostatní,“ prohlásila Pokorná Jermanová.
Opozice žádala svolání výboru v co nejbližším možném termínu, což je pondělí 15. ledna. Jakob uvedl, že podle původních informací z úřadu se měl výbor sejít na přelomu ledna a února, tedy až po jednání krajského zastupitelstva plánovaného na 29. ledna. Podle Jakoba hrozilo, že zastupitelé výbor ustavený po předloňských volbách převolí. Strany současné koalice ANO a ČSSD opřené o KSČM v něm totiž nemají většinu. Nyní má ANO v patnáctičlenném orgánu čtyři hlasy a sociální demokraté a komunisté po jednom. Pět zástupců má ve výboru STAN, tři ODS a jednoho TOP 09. Hejtmanka následně uvedla, že plánuje jednání v polovině ledna. Přesný termín dohodla až dnes s ředitelem úřadu. Pondělí 15. ledna požadované opozicí by podle ní nebylo nejvhodnější, protože zasedá krajská rada.
Namítla také, že jí žádná žádost o mimořádné jednání výboru nepřišla, podle ní byla chybně adresována řediteli, který jednání svolávat nemůže. Podle jednacího řádu musejí být členové o jednání informováni deset dní dopředu a materiály mají dostat nejpozději sedm před zasedáním.
Jan Kholl, jpt, ČTK