Aktuálně:

Vláda schválila pravidla podpory pro sociální a dostupné byty

16.04.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda schválila pravidla podpory pro sociální a dostupné byty

Obce budou už brzy moct žádat o peníze na sociální a dostupné byty.

Návrh nařízení s pravidly pro získání dotací a úvěrů od státu schválila vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Letos kabinet počítá s rozdělením jedné miliardy korun. Peníze se vydají z programu Výstavba ze Státního fondu rozvoje bydlení. Výzvu k podávání žádostí o podporu zveřejní hned poté, co předpis začne platit. Účinný má být od 30. dubna.

Dotace mají sloužit na pořízení sociálních bytů s nízkým nájemným pro domácnosti, jimž s příspěvkem na bydlení po odečtení normativních bytových nákladů nezbývá ani 1,6násobek životního minima a jsou bez šancí na běžné bydlení. Úvěry by měly být na dostupné byty za obvyklé nájemné pro středně příjmové domácnosti. Radnice je mohou nabídnout také potřebným profesím, a to třeba lékařům, učitelům či policistům.
Smyslem financování přes Státní fond rozvoje bydlení je možnost kombinace dotace a výhodného úvěru a nemusí se jednat ani o výstavbu na zelené louce, ale možný je i nákup jednotlivých bytů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V dalších letech by se podle MMR mohlo ročně v obcích postavit až 2000 sociálních a dostupných bytů.
Pro letošní rok vláda připravila pro program jednu miliardu korun, z toho na sociální byty 650 milionů korun a na zvýhodněné úvěry na dostupné byty 350 milionů korun. V dalších letech by to měly být podle Dostálové dvě miliardy na dotace a miliarda na úvěry.
O peníze by mohly žádat městské části, obce či svazky obcí. Za určitých podmínek by mohly na sociální byty dostat až sto procent nákladů. U dostupného bydlení by bylo možné státní úvěr kombinovat s komerčním úvěrem či vlastními penězi obce.
Vzniknout by měly byty o velikosti 23 až 120 metrů čtverečních, a to v sociálním, dostupném či smíšeném domě. V sociálním domě, kde by byl také domovník či sociální pracovník, by mohlo být nejvýš 12 sociálních bytů s koupelnou s umyvadlem a vanou či sprchou, toaletou a kuchyní s linkou s vařičem a troubou. Nájemníci by se museli zavázat, že budou přijímat sociální práci, pokud by to obec stanovila. Byty za dotace a státní úvěry by měly potřebným sloužit minimálně 20 let.
Nařízení vypočítává podklady, které žadatelé musí předložit. Fond s nimi pak uzavře smlouvu. Poté by se peníze měly začít do jednoho roku čerpat. Výstavba by měla skončit nejpozději do pěti let od uzavření smlouvy a modernizace bytů do tří let.
Sociální byt by podle podkladů k nařízení potřebovalo 62 až 65 tisíc domácností v takzvaném tržním selhání. Na běžném trhu se jim kvůli nízkému příjmu a dalším znevýhodněním nedaří přiměřené bydlení najít. Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení loni bylo ve vážné bytové nouzi 54 tisíc domácností. MMR spočítalo, že by na výstavbu nových sociálních bytů bylo potřeba nejméně 76 miliard bez DPH v cenách roku 2017.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů slíbila v programovém prohlášení zákon o sociálním bydlení, upřednostnila ale dotační a úvěrový program. Někteří starostové jeho nastavení už dřív kritizovali. Podle nich je pro malé obce nevýhodný a využívat ho nebudou. Podle odborníků na sociální problematiku dotace k vyřešení bytové nouze nestačí. Volají po přijetí zákona o bydlení.
Program Výstavba svými parametry z velké části nahrazuje původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. MMR aktuálně připravuje základní teze pro státní Koncepci bydlení po roce 2020, ze které vzejde případná potřeba dalších legislativních norem pro řešení dostupnosti bydlení v České republice,“ uvedlo dnes ministerstvo.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.