Aktuálně:

Vláda probere možnost snížení jistiny v úvěrech od PGRLF

07.05.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda probere možnost snížení jistiny v úvěrech od PGRLF

Mikro, malé a střední zemědělské podniky by mohly čerpat novou podporu.

V investičních úvěrech, které již poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) by si mohly nově snížit jistinu (tedy dlužnou částku bez úroků) až o čtyři sta tisíc korun. Podmínky nového programu „Investiční úvěry Zemědělec“ proberou ve středu ministři na jednání vlády.
Celkové snížení jistiny by mělo být maximálně 30 procent z výše úvěru, u začínajících podnikatelů by mohlo jít až o 40 procent. Tedy na 400 tisíc korun by mohl dosáhnout podnik, který splácí fondu 1,33milionový úvěr. Investiční úvěry poskytuje fond v hodnotě od 100 tisíc korun do deseti milionů, doba splatnosti je maximálně 15 let.
Financovat podporu by mělo ministerstvo zemědělství. „Celková výše finančních prostředků pro programy, v rámci kterých je poskytována podpora ve formě úročených úvěrů poskytovaných přímo PGRLF, činí v roce 2018 asi 175 milionů korun. Předkládaný program je také připraven tak, aby vratná část podpory v rámci tohoto finančního nástroje mohla být financována z externích prostředků,“ píše resort v předkládací zprávě materiálu.
Ministerstvo zemědělství letos informovalo, že plánuje na příští rok zvýšit rozpočet PGRLF o 115 milionů korun. Fond podle své výroční zprávy předloni vyplatil podpory za 1,56 miliardy korun. Peníze půjdou na rozšíření zemědělského pojištění u větších podniků, dosud o některé pojištění mohly žádat jenom malé a střední firmy. Podle ministerstva má jít o první krok v přípravě na Fond těžko pojistitelných rizik. V něm by do budoucna měli mít zemědělci možnost krýt se před riziky, které nepokrývají standardní pojistky, tedy například jarní mrazy u některých komodit nebo sucho.
O fondu se mluví již desetiletí, ale stále neexistuje. Bývalé vedení ministerstva chtělo stihnout schválení fondu co nejrychleji, měl původně fungovat od roku 2016, pak do voleb, ale ani to se nestihlo.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.