Aktuálně:

Vláda bude jednat o půjčce MMF za čtyřicet miliard korun, poskytla by ji ČNB

16.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda bude jednat o půjčce MMF za čtyřicet miliard korun, poskytla by ji ČNB

Vláda by v dnes měla projednat poskytnutí půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) za 1,5 miliardy eur (zhruba čtyřicet miliard korun). Vyplývá to z informací na internetových stránkách vlády.


Materiál má ČTK k dispozici. Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky. Peníze ČR půjčovala MMF i v předchozích letech. Půjčku může MMF využít až po vyčerpání dalších možností, které má k dispozici.
Výkonná rada MMF schválila v březnu návrh pro sjednávání nových bilaterálních půjček. Platnost stávajících bilaterálních půjček skončí ke konci letošního roku a je třeba zachovat i poté výpůjční kapacity MMF. Minimální platnost nových dohod je tři roky. Se souhlasem věřitelů je možné platnost dohod jednou prodloužit o jeden rok.
Materiál uvádí, že objem půjčky za ČR bude poté, co dojde k navýšení objemu peněz podle multilaterální dohody NAB, snížen na 646 milionů eur (17,1 miliardy korun). NAB (New Arrangements to Borrow) je multilaterální dohoda o poskytnutí půjčky MMF ze strany čtyřiceti jeho členských států. „ČR není jejím členem, nicméně zvýšení objemu prostředků poskytovaných v rámci NAB se promítne do výše bilaterálních půjček,“ uvádí materiál.
MMF bude moci bilaterální půjčky využít pouze v případě, že jeho ukazatel jednoroční efektivní likvidity (volných finančních prostředků) klesne pod sto miliard SDR (special drawing rights – jde o měnovou jednotku užívanou v rámci MMR). Jeden SDR odpovídá aktuálně zhruba 31,80 koruny. Zároveň jako podmínka musí být, že byl aktivován NAB.
„Bilaterální půjčky slouží MMF až jako takzvané třetí linie obrany. To znamená, že nejdříve jsou využívány zdroje z členských kvót, následně zdroje z multilaterální dohody NAB a až poté jsou využity bilaterální půjčky,“ upozornilo ministerstvo financí v materiálu. Navíc podle úřadu je MMF jeden z nejbezpečnějších dlužníků vůbec. Navíc dohody zaručují možnost okamžitého splacení na požádání v případě finančních problémů.
Podle současného modelu za Česko poskytuje půjčku Česká národní banka ze svých devizových rezerv a ušlý zisk a některé náklady hradí státní rozpočet. V souvislosti s novou bilaterální dohodou ČNB a MF uzavřou za stejných podmínek novou dohodu. ČNB tak budou ze státního rozpočtu částečně kompenzovány náklady vzniklé v souvislosti s plněním dohody, a to za podmínek, které stanovuje stávající dohoda mezi ČNB a MF z 26. září 2017. Na jejím základě jsou náklady i výnosy rozděleny rovnoměrně mezi obě instituce. „Poskytnutí státní záruky za novou bilaterální půjčku MF se s ohledem na plánované mimořádné výdaje státního rozpočtu v souvislosti s bojem s pandemií covid-19 v tomto případě nenavrhuje,“ uvádí materiál.
V předchozím období podle materiálu poskytovala ČNB tři bilaterální půjčky. První půjčka z roku 2010 činila 1,03 miliardy eur, druhá z roku 2013 1,5 miliardy eur a třetí z roku 2017 také za 1,5 miliardy eur. Od roku 2010, kdy bylo zahájeno čerpání, do konce roku 2016 vyplatilo MF na kompenzacích ČNB celkem 120,6 milionu korun. Šlo o kompenzace jen za první půjčku, druhá a třetí půjčka nebyla využita.
V případě dalších zemí připadá v rámci bilaterálních půjček například na Slovensko 1,56 miliardy eur, na Polsko 6,27 miliardy eur nebo na Německo 41,5 miliardy eur.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.