Aktuálně:

Vláda asi odmítne, aby o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud

13.08.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda asi odmítne, aby o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud

Vláda ve středu zřejmě odmítne poslanecký návrh, aby o vydání zajišťovacích příkazů při výběru daní rozhodoval správní soud místo finanční

nebo celní správy. Vyplývá to z návrhu stanoviska pro jednání vlády zveřejněného na vládním webu. Novelu soudního řádu správního a dalších zákonů předložili poslanci TOP 09, ODS a STAN. Odůvodnili to zajištěním nestrannosti při rozhodování o vydání příkazu a také zaručením zákonných práv poplatníků.
Záměr původně představila letos v červnu TOP 09. Podle jejího předsedy Jiřího Pospíšila je třeba omezit svévoli úředníků. Návrh má proto zamezit zneužívání těchto příkazů a poškozování podnikatelů. Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o které se správce daně domnívá, že bude odpovídat budoucí daňové povinnosti. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacena.
Poslanecký návrh předpokládá, že o zajišťovacím příkazu by rozhodoval samosoudce krajského soudu. Řízení by zahajoval na návrh správce daně, tedy finanční nebo celní správy. Správce daně bude muset vylíčit všechny rozhodné okolnosti, tedy, že jsou zde důvody pro vydání zajišťovacího příkazu a to soudu doložit.
Předkladatelé poukazují na to, že rozhodovací činnost správců daně často přezkoumávají soudy a vyslovují nezákonnost takového rozhodnutí. Podle vlády je však toto tvrzení nepodložené a ze statistických údajů finanční správy podle ní podobný závěr nevyplývá. Případné excesy a nedostatky správní praxe některých úřadů již podle vlády odstranila judikatura i metodické řízení.
Vláda navíc považuje navrženou změnu za nekoncepční zásah do pojetí a funkce správního soudnictví. Přesun pravomoci by navíc omezil účinnost zajišťovacího příkazu.
Komora daňových poradců loni na podzim vyzvala k tomu, aby se příkazy používaly jen jako mimořádný nástroj proti daňovým únikům, a nikoli jako standardní nástroj při správě daní. Zajišťovací příkazy se řešily i na plénu Sněmovny, které loni vyzvala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) k přijetí takových opatření, aby finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a aby zajišťovací příkazy využívala jen v odůvodněných případech.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.