Aktuálně:

Více než třetina Čechů plánuje letní dovolenou v tuzemsku

21.06.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Více než třetina Čechů plánuje letní dovolenou v tuzemsku

Letní dovolenou budou trávit letos Češi jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Někteří nejsou ještě rozhodnuti, téměř čtvrtina dotázaných žádnou dovolenou neplánuje.

Jak vyplývá z průzkumu STEM/MARK pro společnost Home Credit, necelá polovina respondentů si vybrala pro ubytování hotel nebo penzion. Převážná většina Čechů má na dovolenou našetřeno a polovina z nich za ní plánuje utratit do 20 000 Kč za všechny účastníky.
Průzkum pro společnost Home Credit ukazuje, že 36 % dotázaných plánuje prožít dovolenou v České republice a 27 % v zahraničí. Pětina respondentů ještě váhá, kam a zda vyrazí, čtvrtina z nich již ví, že letos na dovolenou nikam nepojede. Nejčastější volbou pro ubytování se letos stal hotel nebo penzion (44 %), chalupu využije k trávení volného času každý čtvrtý, 22 % z dotázaných zvolí kempování. Před dvěma lety strávilo v Česku svoji první letní dovolenou v době pandemie 73 % dotázaných, do zahraničí vyjelo 28 %.

 Zdroj: Home Credit

Drtivá většina Čechů chce financovat svou letní dovolenou z vlastních peněz. 67 % použije na nákup dovolené úspory, 31 % dotázaným bude stačit běžná měsíční výplata a na úspory nebude muset sáhnout. Půjčovat si u komerčních subjektů na letní odpočinek nebude v podstatě nikdo. „Zadlužovat se na dovolenou svým klientů nedoporučujeme, Češi se těmito radami letos řídí a půjčkou řeší spíše nákup zboží dlouhodobější povahy“ uvádí Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Credit.

Zdroj: Home Credit

Do 30 000 Kč za všechny členy domácnosti se chystá utratit za dovolenou skoro 70 % dotázaných, oproti tomu více než 50 000 Kč plánuje vydat na letošní letní odpočinek 11 % Čechů. Před dvěma lety byla částka 30 000 Kč maximální pro devět lidí z deseti.

Zdroj: Home Credit

41 % Čechů očekává, že utratí za letní dovolenou stejně jako vloni, 39 % kvůli všeobecnému zdražování předpokládá, že si bude muset za letošní dovolenou připlatit, pětina dotázaných uvedla, že plánuje menší rozpočet než při poslední letní dovolené.
Foto: Pixabay
Zdroj: Home Credit ČR a SR
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.