Většina Čechů spoléhá pro případnou druhou vlnu pandemie na úspory

Z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial a společnosti NMS Market Research však vyplývá, že ideální finanční polštář, kterým je šestinásobek měsíčního výdělku, má naspořeno sedmnáct procent Čechů. Průzkum se uskutečnil v červnu mezi šesti sty respondentů.
S pravidelným spořením to podle průzkumu Providentu není příliš růžové. Pětina lidí nespoří vůbec a jako důvod udává, že nemá z čeho. Uvádí to i každý desátý v domácnostech s čistým měsíčním příjmem nad čtyřicet tisíc korun.
„Za absencí úspor stojí nedostatečná motivace si je vytvořit, podcenění rizika ztráty příjmu či nenadálých výdajů, případně malý přehled o vlastních financích. Finanční gramotnost Čechů je bohužel stále nízká,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Pětina lidí spoří pouze nárazově, když jim na konci měsíce zbydou peníze. Na osmnáct procent šetří do tisícovky měsíčně a úspory tisíc až pět tisíc korun odkládá stranou dvacet šest procent Čechů. Pouze každý desátý spoří více.
Spoléhat při šetření pouze na to, co na konci měsíce zbude na účtu, podle průzkumu příliš nefunguje. Na čtyřicet dva procent lidí s touto strategií má našetřeno do deseti tisíc korun. Například rozbitá pračka takovou domácnost stojí veškerou rezervu. O něco lépe je na tom dalších třicet jedna procent dotázaných, kteří spoří nárazově. Ti mají polštář deset tisíc až padesát tisíc korun.
Odborníci udávají jako bezpečnou rezervu úspory šesti platů. S průměrnou čistou mzdou (dvacet pět tisíc pět set korun) by tedy měl člověk mít naspořeno sto padesát tři tisíc korun. „Obzvlášť v dnešní velmi nejisté době je finanční rezerva důležitá. Pomáhá zvládat pocit stresu, že v případě nenadálých událostí nezůstane rodina bez peněz. Bohužel pětina dotázaných v našem průzkumu nemá našetřeno nic a dalších dvacet sedm procent má úspory pouze do dvaceti tisíc korun. Ty pro rodinu s dvěma dětmi stěží vystačí na jeden měsíc výpadku příjmů,“ upozornil odborník na osobní finance v Providentu Marek Reichl.
I když lidé znají výši svých úspor, je pro ně obtížné říct, jak dlouho by z nich dokázali vyžít v případě ztráty příjmu. Neví to dvacet tři procent lidí s rezervou do deseti tisíc korun. Déle, než rok by ze svých úspor dokázalo žít devatenáct procent lidí ve věku 55 až 64 let, ale pouze šest procent mladých dospělých (18 až 24 let).
ČTK