Vědci z ČZU: Kvůli suchu může Česku v budoucnu klesnout HDP

Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až osmdesát miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, představili včera na tiskové konferenci v Praze.
Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou výrobu zmírnit. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl. Například pro výrobu jednoho kilogramu papíru je zapotřebí 300 litrů vody.
K odhadu dopadu na ekonomiku použili vědci data z více než 150 průmyslových odvětví, jak ta nakládají s dešťovou, povrchovou a podzemní vodou. „My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu (dešťové, povrchové a podzemní vody) o 25 procent, druhý scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se týká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady jako sociální a škody na životním prostředí,“ uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvýšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 4,8 procenta HDP.
Loni se Česko potýkalo s následky sucha i veder. Teploty se podle Českého hydrometeorologického ústavu držely po většinu měsíců nad dlouhodobým průměrem. Také úhrn srážek výrazně poklesl, po devět měsíců byl pod dlouhodobým normálem za roky 1981 až 2010. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím.
V jaké budoucnosti by k dnes prezentovaným odhadům mohlo dojít, vědci z ČZU nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod.
Rektor ČZU Petr Sklenička řekl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje. Od roku 2014 dosáhly celkové investice ministerstev životního prostředí a zemědělství do všech opatření spojených se suchem téměř 40 miliard korun, uvedlo na dotaz ČTK tiskové oddělení MŽP. Stát by ale měl podle Skleničky investovat na zlepšení a udržení vody v krajině minimálně 25 mld korun ročně.
Pitná voda by se podle Procházky měla používat jen na pití, nikoliv na zalévání zahrádek nebo do bazénů, otázka jejího použití je podle něj ale právně složitá. Myslí si, že by spotřeba vody měla být více zpoplatňována.
Vědci připomněli, že ČR disponuje jedněmi z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoků vody z okolních zemí, a to méně než pětiprocentní. Je tak závislá na srážkách. V budoucnu bude možná nesoběstačná, ohrožena jsou podle vědců zejména velká města.
Vědci se odvolávali na zahraniční data. Například náklady sucha v EU za posledních 30 let přesáhly více než tři biliony korun a v některých oblastech Španělska v posledních letech kleslo HDP až o tři procenta.
ČTK