Aktuálně:

Ve státní správě a službách má příští rok přibýt skoro tisíc míst

20.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ve státní správě a službách má příští rok přibýt skoro tisíc míst

Ve veřejné správě a službách by v příštím roce měla přibýt téměř tisícovka nových míst.

Víc lidí by se totiž mělo přijmout a víc pozic obsadit, než kolik by se mělo seškrtat. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí o přípravě rozpočtu na příští rok, který by měla v pondělí projednat vláda.

ČTK má dokument k dispozici. Podle něj by se sice mělo zrušit přes 5 700 postů, přibýt by ale mělo 1 600 učitelů, 3 150 lidí v neučitelských profesích, 1 000 vojáků a přes 900 příslušníků bezpečnostních sborů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jaře řekla, že je ve veřejné správě po odečtení míst ve školství a bezpečnostních sborech asi 6 800 neobsazených pozic. Neobsazenost tak dosahovala asi 12 procent. Materiál k rozpočtu počítá s tím, že by od ledna měla na ministerstvech ubýt desetina míst. V dalších resortních úřadech by to mělo být pět procent. V příspěvkových organizacích, jako jsou třeba knihovny, divadla, nemocnice, muzea, galerie, dětské domovy či ústavy, by to pak měla být tři procenta. Polovina uspořených peněz na platy ze seškrtaných míst by se využila na odměny.
Celkem by se mělo zrušit 5 718 pozic. Na platech by se tak ušetřilo 1,28 miliardy korun. S odvody to činí 1,74 miliardy. O nejvíc míst by měl přijít resort práce, a to o 1 130. Následují resorty financí s 1 073 místy a vnitra se 753 místy. Škrty by se podle plánu měly dotknout 557 postů resortu spravedlnosti a 359 resortu obrany. V kultuře by mělo ubýt 227 míst, v resortu zemědělství 293. O 115 pozic méně by mělo být ve školství.
Suma na platy ve státní správě a službách by se měla zvednout proti letošku o dvě procenta, učitelům o deset procent a neučitelským profesím o sedm procent. Na výdělky a platby za provedenou práci na ministerstvech, v úřadech a příspěvkových organizacích by mělo v rozpočtu být o 13 miliard víc než letos. Celkem by to činilo kolem 220,5 miliardy. Tuto sumu by si měli rozdělit lidé na 465 429 pozicích. Míst by tak bylo o 984 víc než letos. Pro rok 2021 návrh počítá s úbytkem 1 418 pozic, v roce 2022 by se mělo škrtnout 17 míst.
Průměrný plat ve veřejné správě a službách by se měl příští rok proti letošku zvednout o 2 551 korun. Dosáhnout by měl podle plánu 37 995 korun. V roce 2021 by se mohl dostat na 39 721 korun, v roce 2022 by se zvyšovat už neměl, vyplývá z materiálu.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.